Proč nám pizza tak chutná? Můžu si ji dopřát každý týden? Věděli jste, že existuje pizza efekt a že je nebezpečný? Chuť pizzy si už nepamatujete, protože nemůžete lepek nebo obiloviny? Dá se pizza připravit i zdravěji? Je někde v okolí Bratislavy opravdu dobrá pizzerie?
V tomto článku se společně zakousneme do této italské pochoutky, a to s minimální metabolickou zátěží!
Jdeme na pizzu?
Je pátek večer, konečně přišel víkend. Na vaření ani nepomyslíte, naopak chcete se jít najíst někam ven. Žádný salát, chcete si dopřát po těžkém týdnu. Něco syté, chutné, v kruhu přátel nebo rodiny. Něco, co má každý rád. Je to jasné! Půjdeme na PIZZU! Takovou tu pravou italskou. Křupavé tenké těsto, lahodný rajčatový základ, prosciutto, mozzarella, možná houby nebo olivy. Mňam! K tomu fajn vínko a máme příjemný večer. Pochutnali jsme si všichni…ALE…někomu je teď těžko, máme nafouklá břicha a chuť vypít aspoň dva litry vody. Po večeři už jen odfukujeme, nechce se nám ani hnout, voláme taxík domů…
Je vám to známé? Proč po tak perfektním večeru nám musí být těžko? Kam zmizela ta energie? Vždyť jsme se najedli, měli bychom být plní síly…
Slyšeli jste už o „pizza efektu“?
Těchto termínů je víc, ale pro nás je teď důležitý jeho metabolický význam, který má přesně výše uvedené příznaky: zpomalené trávení, tíha, tvorba plynů, letargie, zívání, únava, lenost, žízeň a podobně. To, co nás po vydatném jídle doslova zabije a ještě několik dní se necítíme ve své kůži. A to všechno jsou jen vnější projevy, uvnitř buňky naplno pracují, aby dokázaly zpracovat tuto nálož.
Pokud si takový „food trip“ dopřáváte častěji, projeví se to i na množství uloženého tuku (hlavně kolem pasu) a vaší výkonnosti. Kromě toho v těle vzniká zánět a rozvíjí se inzulinová rezistence, tedy dveře k civilizačním chorobám jsou právě otevřené!
A netýká se to jen pizzy, ale i dalších oblíbených novodobých „lahůdek“ – různé zákusky, koláčky a krémové cupcakes z kavárniček, smetanové dochucované zmrzliny, čínská, vietnamská a italská jídla fastfoodového typu.
Když sníte takové jídlo, dopravíte do těla najednou velkou dávku sacharidů a tuků. Proto si tato jídla tělo tak žádá a vytváří se na ně doslova závislost. Je to taková „zrada“ přírody, která ale v prehistorických dobách zachraňovala životy. Kombinace tuků a sacharidů je kaloricky vydatná, zasytí a uloží zásoby na horší časy. V období, kdy bylo náročné sehnat potravu, představovala obrovskou výhodu. V období potravinového přebytku, který žijeme teď, je to však při časté kombinaci nebezpečí.
Tuk zpomalí vstřebávání sacharidů, proto nedochází k okamžitému zvýšení hladiny glukózy v krvi. Tento efekt nastane až později, po strávení tuku (klidně i dvě hodiny po jídle) a přetrvává dlouhé hodiny. Tedy ve zkratce, „pizza efekt“ odpálí vaši produktivitu a vitalitu na několik dní.
Není to 100% platný zákon, nemusí nastat vždy, resp. jsou typy lidí, kteří ho nezažívají vůbec. Jelikož se z něj naše tělo zotavuje déle než z jedné prožrané noci, je lepší tato jídla omezit na minimum a přitom trénovat svůj metabolismus. Sem tam vynechat snídani a trochu si pohladovět, otužování, vysokointervalové a silové tréninky, to všechno vám pomůže lépe zvládnout občasné „hodování“. A kromě toho si prodloužíte život!
Pizza z pohledu funkční medicíny
Z klasické pizzy nejsou nadšení ani odborníci z oblasti funkční medicíny. Naturopatka Katarína Tóthová ( Online Nutrition Coach at Nutriwellness – Naturopathic Nutrition Therapy ) má názor jasný: „Z nutričního hlediska je klasická pizza asi tam, kde obyčejný obložený krajíc chleba, ale krát 6! Čili jde o zánětotvorné a potenciálně alergenní jídlo. Je to pšeničná mouka pokrytá mizernými kousky zeleniny, otázným sýrem a občas i nějakou uzeninou. Navíc se zvykne špatně požvýkat a většina ji prostě spolkne, hlavně pokud přitom nesedí v pohodě, v restauraci u stolu, ale před obrazovkou na gauči.
Alternativní pizza však může být úplně o něčem jiném. Když bílou pšeničnou mouku vyměníme za méně zánětotvorné ingredience (např. pohanku, oves, semínka, paleo mouku či dokonce zeleninu) a na takový základ dáme ještě tolik zeleniny, kolik se vejde, tak to bude úplně jiné jídlo! Můžeme stále posypat kvalitním sýrem či například i brynzou nebo polít panenským olejem… Těsně před dopečením přidat pořádnou hrst divoké rukoly, místo 10 ubohých lístků…
V případě jakékoli alergie nebo intolerance na pšenici, lepek, laktózu a kasein je pizza pro vás úplně tabu!”
Není pizza jako pizza…aneb jaké jsou vhodnější alternativy?
Jsme gurmáni a chutných jídel se neradi vzdáváme. Všechno je o správném výběru, kombinaci ingrediencí a náhradě nevyhovujících složek. Takto si dokážeme vykouzlit pizzu, kterou si můžeme dopřát i častěji, bez třídenního zotavování těla.
1. Květákový základ
Květák je zelenina, která není chuťově příliš bohatá sama o sobě. Proto po upečení poskytuje dokonalý základ pro všechny ingredience, které pizza má mít.
Ingredience:
- 1 šálek jemně povařeného květáku
- 1 šálek nastrouhané mozzarelly
- 1 vejce
- 1 ČL sušeného oregana
- 1/2 ČL rozetřeného česneku
- sůl
- olivový olej
Postup:
- Očistíme květák, nakrájíme na menší části a jemně povaříme. Musí si zachovat trochu pevnosti. Nastrouháme ho nebo pomixujeme v kuchyňském robotu.
- Předehřejeme troubu na cca 230 °C
- V misce smícháme 1 šálek nadrceného květáku (zbytek si můžete zamrazit na horší časy), vejce a mozzarellu. Přidáme oregano, česnek, sůl a pořádně promícháme.
- Menší pekáč vysteleme papírem na pečení a přeložíme „těsto“, které pokapeme olivovým olejem.
- Pečeme cca 15 minut.
- Na upečený pizzový základ navrstvíme ingredience, které máme rádi. Nezapomeňte, že ty, které potřebují tepelnou úpravu, musíte předem uvařit, protože takto připravenou pizzu už jen vložíte na chvíli do chladnoucí trouby, aby se přidaný sýr rozpustil a spojily se všechny chutě.
Nebudeme vás klamat, samozřejmě chuť není stejná jako u klasického moučného základu. Ale není to ani jako chroupání květáku. Pravděpodobně nikdo z vašich přátel by neuhodl, že základem těsta byla právě tato ingredience!
Tip: Na konzumaci doporučujeme příbor, rukama je to trochu náročnější.
Tip 2: Místo květáku můžete použít i cuketu, a komu nevadí výraznější chuť brokolice, ať neváhá!
2. Lilkový základ
Ideální recept na pohoštění pro návštěvy nebo domácí oslavy. Mini lilkové pizzy jsou chutné, nenáročné na přípravu a milují je i děti! Pokud dosud tato zelenina nebyla vaším oblíbencem, stane se pravidelnou součástí nákupního košíku.
Ingredience:
- 1 velký lilek, nakrájený na silnější plátky
- bazalka, oregano, černý pepř
- sůl
- olivový olej
Postup:
- Plátky lilku jemně nasolte a poskládejte je na papírovou utěrku. Nechte 20 minut postát, aby pustily přebytečnou vodu.
- Pokapejte olejem, kořením a bylinkami, kdo chce, může ještě přisolit
- Troubu předehřejte na 200 °C
- Pečte 15-20 minut, dokud lilek nezměkne. Nesmí se úplně rozpadat
- Na předpečený „základ“ poskládáme ingredience podle chuti a necháme zapékat ještě 5 minut.
Tip: Nasolení lilku je důležité hlavně u těch starších, protože bývají hořké a sůl nám pomůže tuto chuť vytáhnout. Určitě tento krok nepřeskočte, u mladších lilků můžete zkrátit dobu působení soli.
Za luxusní fotky a realizaci receptů děkujeme The Tolerant Cook.
3. Kvásková pizza
Tato verze je nejpracnější, ale zaručeně vám přinese nejvíc zadostiučinění a pravé pizzové chuti. Pokud nesníte celý plech, vyhnete se i problémům s trávením, jelikož kvásek je plný důležitých bakterií a kvasinek, které lepek už předem natráví a navíc obohatí váš střevní mikrobiom.
Podrobný recept najdete tady.
Tip: Čím tenčí těsto uděláte, tím menší příjem extra sacharidů a větší odlehčení pro váš metabolismus.
Pokud už máte chuť na pravou pizzu, tak jedině kvalitně!
Možná někdy pocítíte neodolatelnou chuť nebo jednoduše nejste žádný asketa a pravé pizze se vzdát nechcete. Jako občasná záležitost je to v pořádku, jídlo má být radost, a tohle je skvělá příležitost na setkání s přáteli. Vsaďte však na kvalitu a vyhněte se fastfoodům! Kromě obrovského rozdílu v chuti si ušetříte i trávicí problémy navíc.
Vybrali jsme pro vás námi ověřené podniky v BA a blízkém okolí, kde si opravdu dávají záležet na kvalitě surovin a dělají pizzu poctivě a s láskou:
1. MASSIMO Ristorante – Speciální tip z kamarádských kruhů The Tolerant Cook, který se nachází v Riverparku v Bratislavě a je pojmenován podle majitele Massima Attanasio. Italská restaurace se sice s malým výběrem pizzy, ale všechno jsou to top suroviny přímo z Itálie. Kuchyně a gril jsou otevřené a jejich prioritou je vytvořit neopakovatelný zrakový, čichový a chuťový zážitek v příjemné, pohostinné a útulné atmosféře.
2.Basilico – opět pravá italská atmosféra, přímo v centru Bratislavy. Původně malý podnik blízko autobusového nádraží se musel kvůli obrovskému zájmu přestěhovat do větších prostor. Doslova se utopíte v chutích, sacharidech a tucích, ale neskutečně to stojí za to! (Pár dní před a po návštěvě si radši dejte extra pozor na příjem cukrů)
3. Da Mario e Nicola – toto je určitě nejchutnější část Stupavy a místo, které milovníky pizzy určitě nezklame. Tajné zdroje tvrdí, že tu jedl i Dušan Plichta a vůbec mi pak nebylo špatně! A prý za toto místo dá ruku do ohně.
Zajímavá je i síť 3 italských restaurací Gatto Matto a stará bratislavská klasika, která si zachovala kvalitu La mamma.
A co vy, máte rádi pizzu? Jak často si ji dopřejete? Připravujete si ji doma, nebo se raději necháte obsloužit v dobrém podniku? Podělte se s vašimi tipy na přípravu pizzy nebo oblíbeným podnikem v komentářích.
Komentáře
Zatím tady nejsou žádné komentáře.