Silvia Horecká: věda o kvalitě, zpracování a tepelné úpravě potravin

V dnešní technologicky vyspělé době se čím dál víc vzdalujeme od základů správného vaření a přípravy jídel. Mnozí z nás, zejména mladí lidé, se často spoléhají na rady z internetu, ale nevědí, jak správně kombinovat suroviny či je tepelně upravovat. Řešením mnoha zdravotních potíží, jako jsou intolerance či metabolické poruchy, může být právě kvalitní výběr surovin a jejich správné zpracování. Silvia Horecká klade důraz na kvalitní, jednodruhové suroviny, které jsou základem správného vaření a výživy. Tento přístup plně rezonuje s filozofií Powerlogy, kde se soustředíme na to, aby naše produkty byly nejen chutné, ale i plné živin, které podporují váš zdravý životní styl.

Kdo je Silvia Horecká, čemu se věnuje už více než 30 let a proč je podle mě skutečná odbornice?

Silvia Horecká je pro mě odbornice, protože jak sama píše, už několik let se věnuje vlastnímu výzkumu a studiu komplexní vědy o jídle. Nemá zaručenou absolutní pravdu a její přístup je inspirovaný nejen jejími osobními zkušenostmi, ale i pravidelnými a detailními konzultacemi s dalšími odborníky z oblasti potravinářství, klinické výživy, nutriční genomiky a biochemie. Kromě toho i tradiční čínskou, tibetskou a středoevropskou terapií a stravováním, kde hrají výjimečnou roli koření a bylinky.

Vystudovala primárně potravinářské technologie a zdravotní biologii a věnovala se studiu naturopatie /obor alimentazione, trofologia, filoalimurgia/. Podrobné informace a profil Silvie Horecké najdete na jejích stránkách a blogu výjimečných receptů terapia jedlom. Její práce v praktickém pojetí je hlavně o navigaci ve světě potravin a důležitých informacích o jídle, aby nám bylo víc prospěšné než škodlivé. Píše, přednáší a vzdělává o tom, co kupovat a vařit, jak a kolik jíst… A hlavně čemu se vyhnout a jak se kriticky zorientovat v záplavě povrchních výživových doporučení.

Tento blog je dalším ze série rozhovorů s výjimečnými lidmi, nebo jinak řečeno s „mými celebritami“, od kterých jsem se hodně naučil a věřím, že se ještě hodně naučím.

Silvie, děkuji a vážím si tvé ochoty podělit se s námi o své poznatky a vědomosti, se kterými máš skvělé výsledky. Podle tebe jídlo nejen skvěle chutná, ale v mnoha případech dokonce podporuje naše zdraví. Jak bys charakterizovala svou základní filozofii a přístup k jídlu?

Jídla a potravinové výrobky, které vytvářím, mají společného jmenovatele, a tím jsou kvalitní suroviny. Většinou jde o jednodruhové potraviny. Snažím se nepoužívat vícesložkové polotovary, suroviny správně tepelně upravit podle druhu, a moje jídla jsou charakteristická použitím různých bylinek a koření, které jídlu dodají chuť a často působí jako „lék“, nebo přesněji jako preventivní prostředek proti civilizačním chorobám.

Kde vidíš v současnosti 3 největší problémy životosprávy slovenských domácností?

Nevím, jestli je to zrovna tři jako konečné číslo. Co rodina, to jiné problémy, jiné stravovací návyky, ale asi takto. Na Slovensku je nízká potravinová gramotnost, lidé neznají základní složení potravin z hlediska makronutrientů, podceňují riziko industrializovaných zpracovaných potravin a přejídají se. Například, kolik lidí nám správně odpoví, co je to jednodruhová potravina a kde si ji koupit v požadované kvalitě? Když k tomu připočteme absenci pohybu a současný životní styl se zvýšeným stresem na organismus, hrozba civilizační choroby je blízko.

Myslím, že lidé už začínají řešit složení, ale jak píšeš, často v tom máme chaos. Je pravda, že u etiket a definice skutečného obsahu cukru v potravinách jsme často matení?

Ano, to sis trefil! Podle legislativy jsou výrobci povinni uvádět údaje o složení sacharidů na obalech potravin a etiketách, ne všichni ale dokážou porozumět a představit si, co tyto údaje v praxi znamenají. Jdete si koupit například čokoládovou tyčinku, kde je v tabulce s výživovými údaji uveden obsah sacharidů na 100 g čokoládové tyčinky takto: sacharidy 45,0 g, z toho cukry 41,5 g a pod tím napsáno: vláknina 5,5 g.

Přemýšlíte teď, jestli jste ve škole dávali pozor, nebo vám něco uniklo? Vždyť přece vláknina je taky sacharid, a když položky sečtete, něco tu nesedí nebo přesahuje. Čtenář z toho může být mírně zmatený a samozřejmě nemá po ruce nikoho, kdo by mu pomohl se v tom vyznat. Říkáte si dobře, uvádí se sacharidy a cukry, co tam tedy dělá vláknina?

Vláknina patří mezi nepovinné údaje. Není povinné uvádět vlákninu, ze strategického hlediska některých výrobců je to však výhoda a možnost /jako v případě zmíněné čokoládové tyčinky/ nalákat spotřebitele na svůj (ne vždy kvalitní) výrobek, protože vláknině se připisují zdravotní benefity. Při slově vláknina spotřebitel možná přehlédne, že tyčinka obsahuje zhruba sedmkrát víc cukru než vlákniny

Ideální uvedení informací by bylo takové: energetická hodnota, tuky, z toho nasycené mastné kyseliny, mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny. Sacharidy, z toho cukry, alkoholické cukry /polyoly/, škrob, vláknina. Bílkoviny, sůl, vitaminy a minerální látky. Cukry, polyoly, škrob, vláknina jsou zahrnuty pod názvem SACHARIDY:

• Cukry – jsou nejrychlejším zdrojem energie pro organismus a jejich energetická hodnota je / 17 kJ / g nebo 4 kcal / 1g /
• Alkoholické cukry polyoly mají energetickou hodnotu 10 kJ / g – 2,4 kcal / g
• Vláknina 8 kJ / g – 2 kcal / g

Pod pojmem „sacharidy“ rozumíme všechny sacharidy, které jsou lidským organismem metabolizovány, vrátane alkoholických cukrů (polyolů). Více k tovaroznalectví a možným trikům na etiketách najdete v tomto souhrnném článku.

Souhlasíš s tím, že jíme příliš mnoho sacharidů, které spouštějí nežádoucí biochemické procesy, nebo je jen špatně vybíráme a kombinujeme?

Je to tak, jíme příliš mnoho sacharidů, ale nevinila bych ze spouštění nežádoucích biochemických procesů jen sacharidy. Biochemické procesy, v jejichž důsledku mohou vznikat různé patologie, spouštějí i zoxidované tuky, transmastné kyseliny, příliš mnoho bílkovin, ze sacharidů volné cukry, alkohol, různé potravinářské přísady atd. Nakládáme si příliš velké porce a zbytečné vysokosacharidové přílohy k masu v kombinaci se smetanou. Například taková plněná paprika s knedlíkem: ten knedlík je tam už navíc, vždyť součástí receptury už bývá rýže. A to jsou jen typická tradiční jídla, tzv. chlapská, která se těší velké oblibě. Na druhou stranu je to vždy lepší než mražená pizza. Takže ano, hlavním problémem u lidí je většinou nevědomost nebo neuvědomělost, špatný výběr sacharidů a nesprávné kombinace na talíři.

Jak je to v případě tuků obecně, a pak konkrétně. Jaký je tvůj pohled na nasycené a živočišné tuky. Protože ve společnosti pořád ještě převládá názor, že nás zabíjejí.

Hm… používám je a patří podle mě neodmyslitelně k naší kultuře stravování. Jsem ale opatrná při kombinacích nasycených nebo mononenasycených tuků se sacharidy. Stejně tak preferuji kombinaci tuku a bílkoviny bez přidání rychlých sacharidů nebo škrobů. Zase příklad z naší tradiční kuchyně: pečenou krkovičku si dejte raději s kysaným zelím nebo zeleninovým salátem bez knedlíku nebo chleba. Je pravda, že naši předkové jídávali převážně sacharidová jídla v kombinaci se živočišnými tuky, jako například chleba se sádlem, brambory s kysaným mlékem nebo bryndzou, slaninu s chlebem či halušky, jejich životní styl ale byl charakteristický těžkou fyzickou prací, výdejem energie.

Tento způsob stravování jim nepřinášel zdravotní problémy v takovém rozsahu, jako by tomu bylo dnes například u administrativních pracovníků nebo manažerů bez aktivního pohybu. Kromě toho nebylo zvykem jídlem plýtvat a přejídání nebylo trendem. Každopádně význam nasycených tuků a jejich skutečný vliv na aterosklerózu je určitě na komplexnější debatu a diskuzi. Pokud vás opravdu zajímá pochopit základ toho, které tuky jsou vhodné do domácí kuchyně, doporučuji prostudovat si tento můj článek: Vhodné a doporučené tuky pro tepelnou úpravu.

V tomto krátkém souhrnném článku zase najdete odpověď na mýtus, že na olivovém oleji se nesmí vařit.

Powerlogy tip: Na tepelnou úpravu doporučujeme Powerlogy Ghee máslo, které je ideální na vaření při vyšších teplotách. Obsahuje tuky, které bývají spojovány s podporou trávení a vstřebávání živin. Zdroj: Independent.co.uk, science of saturated fats…

Všiml jsem si, že v komentářích na tvém blogu nebo na facebooku spousta žen řeší cukr už skoro jako drogu. Nebo jinak řečeno, že se ho bojí jako vegan slaniny. Jak je to s tím cukrem? Je stejným zabijákem jako ty nasycené tuky?

Ne, cukr není zabiják ani droga, pokud s ním umíme pracovat a máme jeho příjem pod kontrolou. Nevím, kdy a kde vznikl mýtus o smrtící glukóze, jejíž molekuly nás zabíjejí, ale tipuji, že to bylo v zemi, kde se jídlem plýtvá a neváží si ho. Dovol i pro tvé čtenáře stručné vysvětlení.

Pokud chceme mluvit obecně o sacharidech – cukrech, používejme slovo cukry (množné číslo), a ne cukr. Slovo sacharidy je odvozeno od latinského slova saccharum /cukr/ a zahrnuje všechny sacharidy-cukry, které se nacházejí v potravinách. V potravinách je najdeme jako volné sacharidy a ve formě vázaných sacharidů, které obsahují i jiné navázané složky, jako glykosidy, glykolipidy, glykoproteiny apod. Někdy místo slova sacharidy nacházíme výraz karbohydráty a uhlohydráty, kde význam slov naznačuje, že tyto organické sloučeniny se skládají z uhlíku, vodíku a kyslíku.

Jaký je rozdíl mezi slovem cukr a cukry?

Cukr /ten se sladkou chutí/ definujeme jako přidaný cukr v potravinách, sladidlo, sacharóza, stolní cukr. Nejznámějším sladidlem je sacharóza – obyčejný cukr, který se prodává pod názvem krystalový, práškový, třtinový, hnědý, kokosový apod. Sacharóza, čili cukr, je disacharid, to znamená, že se skládá ze dvou jednotek monosacharidů, a tou je jedna jednotka glukózy a jedna jednotka fruktózy. Ještě přesněji, skládá se z α-D-glukopyranózy a β-D-fruktofuranózy, které jsou spojené α/1-2/ glykosidovou vazbou.

Glukóza a fruktóza se nacházejí také ve formě volné glukózy a fruktózy, bez glykosidové vazby v sirupech a v oblíbených sladidlech jako med /volná glukóza, fruktóza a sacharóza/, agávový sirup /převážně fruktóza/, rýžový a datlový sirup. Jsou to jednoduché neboli tzv. rychlé či volné cukry a jsou okamžitým zdrojem energie. Takové volné nebo rychlé cukry se nacházejí ve sladidlech jako med, sirupy, džusy, limonády, soft drinky, a jsou to právě TY, které při nekontrolovaném příjmu přispívají k obezitě a civilizačním chorobám. Taková forma volného cukru se ale v žádném případě nenachází například v těstovinách z tvrdé pšenice, v nich se nachází především škrob.

Vypadá to, že nálepkovat tuky, sacharidy, a s tím samozřejmě i bílkoviny jako dobré, nebo špatné je hodně povrchní. Umíš nám definovat svá kritéria pro výběr kvalitních potravin, ať už jde o proteinově bohatší maso, nebo sacharidové mouky pro přípravu domácího koláče?

Pojďme se tedy podívat na „morfologii“ dobrého koláče. Měl by obsahovat domácí vejce od slepic z volného výběhu, poctivé máslo minimálně 82 % z tradiční smetany od zvířat pasoucích se na trávě, v úctyhodné vzdálenosti od dálnice nebo atomové elektrárny. Kvalitní hladkou mouku ze špaldy nebo biopšenice. Alespoň třetina z objemu mouk by měla být celozrnná v bio kvalitě, nebo z výlisků semen olejnin v bio kvalitě, tedy něco, co obsahuje vlákninu, minerály a živiny. Slazený by měl být tak, aby na porci 70-100 g bylo max 10 g cukru.

Nejlepší je obyčejná sacharóza, a ne agávový sirup, což je téměř 100% fruktóza. Může být slazený i ovocem, jako jsou datle či zralé švestky. Také můžeme použít melasu, rapaduru nebo kokosový cukr podle preference. Neměl by obsahovat rafinované oleje, ztužené tuky a transmastné kyseliny, a ke zvážení jsou i potravinářská barviva /např. tartrazin, červené azorubin a erythrosin, allurová červeň, chinolinová žluť, košenila, karmoisin/, která mohou u citlivých jedinců spouštět alergickou reakci a přispívat k astmatu či ADHD. Takový koláč sice obsahuje sacharidy, ale i hodně vlákniny, a pro člověka s odpovídající inzulinovou citlivostí, který potřebuje energii pro svůj náročný den, je zcela v pořádku. Samozřejmě, pokud ho nesníte půl plechu. Pokud už někdo necítí sytost z výživného složení, řekněme po dvou kouscích, tak něco určitě není v pořádku.

Powerlogy tip: Na přípravu zdravé snídaně doporučujeme Powerlogy cacao. Využijte ho v receptech na smoothie nebo zdravé dezerty, které jsou bohaté na antioxidanty a dodají vám energii na celý den.

Více mých tipů na pečení, a taky proč koláče bez mouky vůbec nemusí být zdravé, najdete tu.

K masu ve zkratce a prakticky jen tolik, že by mělo pocházet ze Slovenska nebo sousední země, zvíře by mělo mít správnou výživu podle druhu, žádná záhadná směsná krmiva a raději z ekologického chovu. Na kvalitě opravdu záleží. Raději méně a dráž, rozhodně ne tepelně upravené konvenční a uzené masné výrobky.

Když se nad tím zamyslíme, stejný přístup platí i pro výběr tuků.
Rozhoduje kvalita a čistota složení.

Jak bys přistoupila k identifikaci skutečných alergií a intolerancí na lepek, laktózu, či kasein? Prý to není o testech, které se běžně dělají…

Spolehla bych se na základní biochemický screening, standardní odběry u důvěryhodného imunologa jako odběr krve, prick testy, dechové testy jako laktózový toleranční test, dechový test s laktulózou v případě podezření na SIBO /bakteriální přerůstání v tenkém střevě/, histaminovou intoleranci /aktivitu a kvantitu DAO/ atd. Určitě bych nepodstoupila jen biorezonanci a food detective testy. V tomhle by rozhodně měl poradit lékař specialista. Pokud by u někoho byla diagnostikována histaminová intolerance /snížená aktivita nebo kvantita enzymu diaminooxidázy/, měl by dodržovat minimálně měsíc eliminační dietu, což ale není možné například u malých dětí, protože by mohl hrozit nedostatek základních živin.

Vyplatí se vyloučit potraviny s obsahem histaminu, přidávat do stravy protizánětlivé potraviny a ingredience, zaměřit se na čerstvost, lokálnost a vyloučení polotovarů ze stravy. Držet se striktně seznamů kolujících na internetu nemá smysl, výběr potravin při HIT je vyloženě individuální záležitost a netolerované potraviny je třeba jednoduše vypozorovat. Je třeba si uvědomit, že za touto poruchou často stojí dysbióza střeva. Pokud se ji podaří odstranit, může se tvorba DAO obnovit a stav se může zlepšit. Pro úspěšné zlepšení je důležité podstoupit už zmíněná stravovací opatření, eliminovat stres, užívání léků, nesteroidních antiflogistik, najít si vhodný sport a uvědomit si, že nejde o celoživotní onemocnění.

Vždy, když si vychutnám tvá jídla, cítím se skvěle, přitom je to často mix sacharidů, tuků i bílkovin. Čím to je? Metodami vaření, kombinací na talíři? Nebo kde děláme jako Slováci největší chyby, že nám je z jídla často těžko?

Toto své tajemství vaření jsem částečně zodpověděla už výše. Je to souhra více faktorů, mix makroživin. Náročnější kombinace jako houbové rizoto podáváme v menších porcích. Některá jídla mají opravdu až vědeckou „platformu“, ale na druhou stranu to nemusí být komplikovaná věda, pokud člověk absolvuje kurz vaření a pochopí základní principy. Na kurzech kladu právě důraz na to, jak správným výběrem, úpravou a kombinacemi potravin vytvořit chutné a zdraví prospěšné jídlo. K masu volím obiloviny s vyšším obsahem bílkovin nebo zeleninu, a ta obsahuje zpravidla polysacharidy, často i luštěniny. Rýži kombinuji s luštěninami a pseudoobilovinami a šetřím tukem. Hodně dělá i správná tepelná úprava a koření podporující trávení. Inspirace pro doporučené kombinace k masu najdete v tomto článku.

Powerlogy tip: Na podporu trávení přidejte Powerlogy Kolagen do svého každodenního jídelníčku. Kolagen bývá spojován s podporou zdraví střevní sliznice a pojivových tkání, což může přispět k lepšímu trávení a vstřebávání živin.

Pojďme dál k citlivějším tématům. Proč ne syrová strava a proč sis dala tu práci s komplexním článkem proti trendu smoothies?

Potřebovala jsem jen vyjasnit několik dezinformací, které jsem měla možnost zachytit na kurzech vaření nebo na svém webu, tak jsem jednoduše zaujala stanovisko pro čtenáře svého blogu. V odborné literatuře založené na vědeckých důkazech /EBM/ se nevyskytují komplexní rady, co s čím kombinovat. Tyto rady se šíří spíš cestou alternativy, která neuvádí, protože nemusí uvádět, zdroje svých tvrzení. Pochopitelně jsou srozumitelnější a lépe čitelné pro veřejnost než citace a odkazy na renomované lékařské či vědecké zdroje s jejich strohou odborností. A jsou i zajímavější. Myslím si ale, že každý, kdo si přečtetento článek pochopí, proč jsem si tuto práci dala a proč nedoporučuji smoothies jako náhradu plnohodnotné, vyvážené stravy, kterou je třeba i rozkousat.

Pokud opravdu nechci jíst maso, dokážu dlouhodobě fungovat vegetariánsky? Je něco, na co si mám dát speciálně pozor, nebo vybrané užitečné nemasité výživné potraviny jako domácí vejce, které mi doplní možné nedostatky masa?

Celkem přijatelný způsob stravování vedou laktoovovegetariáni, ještě lepší je, když občas přidají do jídelníčku rybu. Při tomto způsobu stravování by neměl být nedostatek základních živin dramatický a ohrožující zdraví. Pro vegetariány je velmi důležité vyhýbat se industrializovaným potravinám, potravinám obsahujícím endokrinní disruptory i rostlinného původu /sója/, vysokému příjmu omega-6 mastných kyselin apod.

Přesto při vyšším příjmu obilovin může hrozit nedostatek minerálů a stopových prvků, záleží to ale na skladbě jídelníčku a schopnosti jedince připravit si pokrm správně tak, aby neobsahoval antinutriční látky /fytáty, šťavelany/.

Vegetariáni by si měli nechat kontrolovat hladinu homocysteinu. I kdyby měli vyšší příjem metioninu ze stravy, mohli by mít problém s odbouráváním homocysteinu, protože remetylace a transsulfurace vyžadují přítomnost vitaminu B12, kyseliny listové a také dostatek vitaminu B6. U vegetariánů hrozí jejich nedostatek, o to víc u veganů, kteří jsou odkázáni na suplementaci. Při zvýšeném homocysteinu hrozí riziko kardiovaskulárních onemocnění. Těch rizik je víc, ale bohužel, to není hlavním tématem tohoto příspěvku.

Tento i ostatní Silviiny recepty najdete na její FB stránce nebo blogu.

Vaření je věda a ty jsi pro mě na Slovensku jedna z nejlepších praktických aplikátorek této vědy. Co jsou pro tebe za poslední rok nové poznatky, které mají zásadní význam pro naše zdraví?

Uff, to je těžké shrnout, sleduju to, co mě zajímá, především jsou to poznatky, které v konečném důsledku souvisí s možností využití v praxi, tedy ve veřejném stravování. Zajímá mě nutrigenomika, ale i nutrigenetika, nedávno jsem četla zajímavé publikace o tom, jak může složení tuků ve stravě ovlivnit složení lipidových membrán buněk a v této souvislosti regeneraci a stárnutí organismu. Baví mě sledovat výzkum na téma autofagie, která hraje významnou roli při stárnutí organismu a onemocněních s ním spojených.

Například, když v roce 2009 získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu E. Blackburnová, C. Greiderová a J. Szostak za objev objasňující určité mechanismy stárnutí, půl roku jsem po večerech četla články o chromozomech, telomerách a telomeráze. Získané poznatky se, pokud je to možné, snažím přenášet do praxe a dělám si svůj malý domácí výzkum. Vedle běžné rutinní práce v gastrosegmentu stále sleduji nové studie o působení rostlinných složek na lidský organismus, novinky v potravinářství a na základě těchto informací se pokouším sestavovat nové receptury, testovat je a ty nejpovedenější představit veřejnosti.

Jaký základní a praktický návod pro udržitelnou životosprávu zdraví slovenské rodiny bys dala našim čtenářům?

Budu se opakovat, ale tento návod je praktický z více hledisek. Z pohledu etiky, udržitelnosti potravinových zdrojů a životosprávy by bylo nejrozumnější hledat inspiraci zhruba 100 let zpátky. Nepřejídat se, maso a koláče nechat na neděli, přes týden jíst polévky, obiloviny, zeleninová jídla, doma připravovaný kváskový chléb, a místo auta v garáži mít ve chlévě kozu, krávu či ovci. Žertuji, pochopitelně, ale něco na tom bude.

Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že náš životní styl se změnil a je na každém člověku, aby převzal odpovědnost a zvážil svůj životní styl komplexně, protože nadarmo nastavíme i tu nejlepší stravu, pokud je člověk v jednom zacykleném kolotoči chronického stresu z práce či rodinných nebo vztahových problémů.

Na závěr ještě osobněji. Kde dělala mladá 20-30letá Silvia Horecká v minulosti chyby v celkové životosprávě, na kterých se nejvíc poučila?

V rámci sebereflexe musím přiznat, že jsem v minulosti málo sportovala. Nenašla jsem si čas, a to byla chyba. Ve stravování si nic nevyčítám. Celý život mám 48 až 52 kg, jím střídmě, ale dopřeji si pestrost. Jím všechno, na co mám chuť, a hlavně znám své tělo, vím, co si můžu dovolit a co ne. Zbožňuju husí játra, ale vím, že je můžu jíst jen se zeleninou, nejlépe fermentovanou ředkví, jako vtomto článku a ne s chlebem nebo lokšemi.

Mám kladný vztah téměř ke všem kvalitním potravinám a i k jídlům z nich připraveným, pokud jsou připravená podle mého gusta. Přesto mám ale i své gastrotraumata. Nemám ráda ústřice, bylo mi z nich strašně špatně na Sardinii, což si dodnes fyzicky pamatuji. V dětství jsme na vesnici chovali slepice, každou neděli jsme měli slepičí polévku nebo hovězí s morkovými kostmi. Jako dítě jsem byla hubená, samá ruka a noha, a můj dědeček měl svérázný způsob diety na mé vykrmení, který aplikoval hlavně při nedělním obědě. Dával mi morek s bramborem a vařenou petrželí, nebo rozpůlil slepičí hlavu a vyndal z ní slepičí mozeček, který jsem směla sníst s vařenou petrželí a opět bramborem.

Z této kombinace jako trauma vyšla vařená petržel. Slepičí mozek jsem ale od dědečkovy smrti už nejedla, přesto jsem ve dvanácti letech k radosti rodiny úspěšně přibrala. I bez mozečku, o to se postarala puberta. Dnes si klidně dám lžičku slaného karamelu, talíř špaget s bylinkovým pestem či kilo mušlí v úpravě cozze alla marinara i s chlebem. Vedle jógy, posilování, procházek se psem, jízdy na kole a lyžování nemám žádné výčitky, užívám si zdravý život a těším se na každý nový den.

Pokud vás zajímají současné trendy vylepšené životosprávy a chcete v tom mít pořádek, pokračujte ve čtení namém blogu. Začněte třeba hned dnes, je to ten nejideálnější čas.

Pokud chcete podpořit svůj zdravý životní styl i kvalitními surovinami, Powerlogy nabízí produkty, které jsou navržené tak, aby vám pomohly dosáhnout vašich cílů. Naše produkty jsou ideální volbou pro každého, kdo se zajímá o kvalitní výživu a chce se cítit skvěle každý den. Začněte s námi a vylepšete svou stravu ještě dnes!

#BESMART #NOTHUNGRY