Život s celiakií — lepek každý den

Lepek můžeme směle zařadit mezi přední kontroverzní témata ze zdravotního i nutričního odvětví. Lepek zároveň vyvolává horlivé diskuse odborníků na výživu, vědců, nutričních poradců i moderních internetových maminek. „Tradiční socialistické rodiny“ samotný lepek příliš neřešily, protože si většina dnes už dospělých lidí nedokázala představit dětství bez křupavého chleba nebo bílých rohlíků. Moderní doba a s ní související pokrok vědy, zdravotnictví a medicíny rozšiřuje obzory a ani naše kraje neminula vlna zmíněné kontroverze kolem lepku, u nás nazývaného lepek. Paradoxně první zmínky o celiakii se datují do druhého století našeho letopočtu, kdy řecký léčitel Aretaeus z Kappadokie nazval bolesti v oblasti břicha stavem „koiliakos“ (z řec. koilia, břicho). Vážnější vědecké výzkumy a definice přišly až na počátku dvacátého století.

V článku si přečtete:

Co je lepek a kontroverze kolem něj
Jaký má lepek vliv na náš organismus
Zdravotní komplikace, které lepek způsobuje
Vše o celiakii
Inspirace na bezlepkové recepty

Co je to ten lepek a v čem vznikají kontroverze?

Lepek je tvořen komplexem bílkovin, zejména gliadinu a gluteninu. Právě gliadin způsobuje většinu zdravotních komplikací spojených s lepkem. Gliadin obsahuje peptidové sekvence, které jsou vysoce odolné vůči žaludečnímu, pankreatickému a střevnímu trávení v gastrointestinálním traktu a není možné je ve střevech rozložit. Tyto trávicí obtíže jsou způsobeny tím, že gliadin obsahuje vysoký obsah aminokyselin, prolinu a glutaminu, které mnohé enzymy nejsou schopné štěpit. Tyto nestrávené zbytky obsahující prolin tvoří pevné a kompaktní struktury, které mohou způsobovat imunitní reakce při celiakii.

Lepek se přirozeně nachází zejména v pšenici, žitě, ječmeni a dalších příbuzných obilninách. Lepek se díky svým vlastnostem běžně využívá jako přísada do zpracovaných potravin ke zlepšení textury, zadržování vlhkosti a chuti. Z tohoto důvodu můžeme lepek najít v potravinách, u kterých bychom to vůbec nečekali (zmrzlina, zpracovávané maso a podobně). Lepek se v potravinářství čím dál více využívá, a proto se častěji odděluje od pšenice nebo se dodatečně upravuje pro konkrétní účely. Své nezastupitelné místo a využití má především při výrobě pečiva, těstovin a dalších moučných výrobků. Lepek má téměř nulovou výživovou hodnotu, přesto jsou jeho technologické vlastnosti velmi důležité při procesu zpracování mouky. V procesu míchání mouky s vodou vděčíme lepku za to, že těsto je lepkavé a drží pohromadě. Díky svým lepivým vlastnostem vznikl jeho název glutén, který v mnoha jazycích znamená lepidlo, lepit a podobně.

Různé vědecké publikace a média spojují lepek s negativními dopady na lidské zdraví. Má však lepek nějaké pozitivní účinky na náš organismus? Podle publikace Harvardovy univerzity existují skutečnosti, které naznačují, že u lidí, kteří netrpí celiakií a vyhýbají se lepku, se může zvýšit riziko srdečních chorob z důvodu snížené konzumace celozrnných obilnin. Konkrétně v této studii se zjistilo, že příjem celozrnných výrobků je spojen se sníženým rizikem ischemické choroby srdeční, kardiovaskulárních chorob, některých druhů rakoviny, chorob dýchacích cest, infekčních chorob, cukrovky a všech nekardiovaskulárních příčin rakoviny.

Obilniny mohou také působit jako prebiotikum, které živí „dobré“ bakterie v našem trávicím traktu. Arabinoxylanový oligosacharid je prebiotický sacharid pocházející z pšeničných otrub a plní funkci stimulace aktivity bifidobakterií v tlustém střevě. Změny v množství nebo aktivitě těchto bakterií souvisejí s gastrointestinálními onemocněními, včetně zánětlivých onemocnění střev, rakoviny tlustého střeva a konečníku, a syndromu dráždivého tračníku.

Lepek je však známý zejména kvůli svým negativním účinkům na lidský organismus.

Většina lidské populace snáší lepek bez výraznějších komplikací, avšak přibližně jedno procento populace trpí celiakií. Lepek může u některých lidí způsobovat různé komplikace. U lidí, kteří na lepek reagují citlivěji a pokračují v jeho konzumaci, se mohou projevit tyto nežádoucí účinky:

únava
nadýmání
zácpa
průjmy
výrazný úbytek hmotnosti
podvýživa
poškození střev

Podle této publikace se lepek spojuje s chorobami střev, jako je syndrom dráždivého tračníku a zánětlivé onemocnění střev, které zahrnuje Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu. Negativní působení lepku je většinou podmíněno dědičnými faktory, avšak v některých případech jsou důvodem stravovací návyky nebo imunitní systém.

Nejrozšířenější a zároveň nejzávažnější komplikace a diagnózy způsobené lepkem

Alergie na pšenici

Alergie na pšenici patří u dětí mezi nejčastější potravinové alergie. Samozřejmě se může vyskytovat i u dospělých. O alergii na pšenici mluvíme tehdy, když imunitní systém nepřiměřeně reaguje na některý z proteinů, které pšenice obsahuje (albumin, gliadin, globulin atd.). U lidí s alergií na pšenici bílé krvinky nazývané B-buňky (B-lymfocyty) vysílají protilátky imunoglobulinu E (IgE), aby „zaútočily“ na určitý alergen, v tomto případě konkrétně na pšenici. Současně lokální tkáně prostřednictvím chemických reakcí vysílají do těla signál „něco se děje“. Tato reakce probíhá velmi rychle a projevuje se různými příznaky od nevolnosti, bolesti břicha, svědění, otoku rtů a jazyka, až po potíže s dýcháním nebo anafylaxi. Některé příznaky této imunitní reakce, stejně jako u jiných alergií, mohou způsobovat život ohrožující stav.

Intolerance/citlivost na lepek

Neceliakální senzitivita na lepek neboli intolerance lepku je stav, který není odborníky zcela prozkoumán a pochopen. Při této intoleranci se netvoří imunoglobulin E jako při alergii na pšenici a zároveň nejde ani o autoimunitní reakci jako u celiakie. Z tohoto důvodu je diagnostika intolerance velmi náročná. Zároveň zatím neexistují žádné testy nebo známé biomarkery pro identifikaci neceliakální senzitivity na lepek. Při diagnostice citlivosti na lepek je obvykle potřeba vyloučit celiakii, alergii na pšenici i další možné příčiny příznaků. Lidé s citlivostí na lepek obvykle nemají poškozenou výstelku střev, což je klíčovým znakem celiakie. V případě, že při dodržování bezlepkové diety nastává viditelné zlepšení, je možné diagnostikovat neceliakální senzitivitu na lepek. Typické příznaky u této intolerance jsou: nevolnost, zvracení, bolesti břicha, bolesti hlavy, průjmy, bolesti kloubů a únava.

Celiakie

Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém je přítomna permanentní intolerance lepku, který u geneticky predisponovaných lidí způsobuje poškození sliznice tenkého střeva a narušuje imunitní systém. Pokud jedinci trpící celiakií konzumují potraviny obsahující lepek, jejich imunitní systém napadá sliznici tenkého střeva. Následně vzniká zánět (otok) ve střevech a poškozuje klky (malé vláskové struktury na sliznici tenkého střeva), jejichž prostřednictvím se vstřebávají živiny ze stravy do organismu. Pokud jsou klky poškozené, organismus nedostatečně vstřebává živiny, což má za následek řadu komplikací.

Výskyt celiakie u lidí je podmíněn více faktory. Mezi významné faktory patří rodinná anamnéza. Pokud rodič nebo sourozenec trpí celiakií, zvyšuje se šance na toto onemocnění i u dalších členů rodiny. Tento faktor zvyšuje pravděpodobnost výskytu celiakie až desetinásobně. V případě dvojčat s celiakií existuje 75 % šance, že se u obou tato nemoc projeví. Genetickou predispozici jako faktor výskytu celiakie potvrzuje i tato studie. Výzkum ukazuje, že celiakie je silně spojena s množstvím abnormalit, které ovlivňují skupinu genů označovaných jako HLA-DQ . Geny HLA-DQ jsou zodpovědné za vývoj imunitního systému a mohou se „dědit“. Změny v genech HLA-DQ jsou však běžné a vyskytují se přibližně u 30 % populace. Vzhledem k tomu, že výskyt celiakie je u populace výrazně nižší, vznikají domněnky, že za vznikem celiakie stojí další „spouštěče“. Mluví se zejména o stravovacích návycích v dětství a zavedení lepku do stravy u dětí ve věku do tří měsíců. Také jiné zdravotní komplikace jsou úzce spojeny s celiakií a mohou zvýšit riziko jejího vzniku, jde zejména o cukrovku prvního typu, Downův syndrom, problémy se štítnou žlázou a podobně.

Celiakií je postiženo přibližně 0,5 až 1 % populace a tato čísla mají rostoucí tendenci. Na Slovensku se předpokládá výskyt 1:250 až 300, přičemž toto autoimunitní onemocnění postihuje častěji ženy než muže. Velkým problémem při určování výskytu je včasná a správná diagnostika tohoto onemocnění. V souvislosti s diagnostikou je třeba podotknout, že známe následující klinické formy celiakie.

Tichá forma celiakie se vyznačuje tím, že se u jedince nevyskytují žádné známé příznaky. Obvykle je diagnostikována náhodně při histologickém vyšetření nebo po odběru krve z důvodů nesouvisejících s celiakií.

Latentní forma celiakie – diagnóza latentní celiakie je obvykle retrospektivní a je těžké s jistotou tvrdit, zda jsou změny sliznice tenkého střeva důsledkem časného vývoje celiakie. Vyznačuje se také pozitivitou protilátek proti endomýziu, respektive tkáňové transglutamináze.

Typická symptomatická celiakie je doprovázena všemi příznaky charakteristickými pro celiakii, kdy mluvíme o gastrointestinálních příznacích malabsorpce a histologických změnách ve střevní sliznici.

Atypická celiakie, u které se nevyskytují typické gastrointestinální příznaky, naopak jde o extraintestinální příznaky jako migréna, bolest kloubů a podobně. U atypické celiakie se vyskytuje nález histologických změn na sliznici tenkého střeva.

Potenciální celiakie – jedinci s potenciální celiakií mají v krvi přítomné protilátky charakteristické pro celiakii, avšak biopsie a její nález se vyznačuje malým nebo žádným poškozením sliznice tenkého střeva.

Diagnostika a příznaky celiakie

Lidé s těmito příznaky by měli zvýšit opatrnost a navštívit lékaře.

Nejčastější příznaky celiakie u dětí

Náhlý úbytek hmotnosti
Zvracení
Nadýmání, bolest břicha
Častý průjem nebo zácpa
Bolest v oblasti břicha

Příznaky celiakie u dospělých

U dospělých se také vyskytují gastrointestinální příznaky. Ve většině případů se projevují příznaky negastrointestinálního charakteru. Tyto příznaky mohou zahrnovat:

Anémii z nedostatku železa
Bolest kloubů
Křehké kosti
Únavu
Kožní poruchy
Necitlivost a mravenčení v rukou a nohou
Změnu barvy zubů nebo ztrátu skloviny
U žen nepravidelnou menstruaci
Neplodnost

Je třeba podotknout, že příznaky se mohou lišit v závislosti na různých faktorech. Záleží na průběhu a stádiu celiakie a jak již bylo zmíněno, někteří lidé nemají žádné příznaky.

Jak se diagnostikuje celiakie?

Prvním krokem k úspěšné diagnostice je domluvit si schůzku se specialistou, aby prozkoumal všechny možné příčiny vašich příznaků (anamnéza a podobně). Pokud vznikne podezření na celiakii, je třeba podstoupit následující vyšetření k určení správné diagnózy.

Krevní testy

Měří se hladiny protilátek (tTG-IgA), (EmA-IgA) v krvi, které si vaše tělo vytvořilo jako reakci na lepek. Po pozitivních krevních testech diagnóza stále není určena a vyžaduje se další vyšetření k potvrzení diagnózy.

Endoskopie a biopsie tenkého střeva

Při tomto vyšetření se používá hadička s kamerou. Kamera umožňuje lékaři sledovat vaše tenké střevo. Následně se odebírá vzorek tkáně (biopsie) tenkého střeva k analýze poškození klků.

Genetické testy

V některých případech se provádějí i genetické testy. Jde zejména o případy, ve kterých nejsou výsledky krevních testů nebo biopsie tenkého střeva jednoznačné.

Alternativní diagnostické metody

Je třeba zvýšit opatrnost u alternativních diagnostických metod. Jde o různé nespolehlivé analýzy a testování, které mohou stanovit nesprávnou diagnózu a oddálit možnou účinnou léčbu.

Léčba a život s celiakií

Momentálně se za jedinou dostupnou a akceptovatelnou léčbu považuje přísná celoživotní bezlepková dieta, což má za následek vyloučení potravin obsahujících lepek. Lepek obsahují různé potravinové přísady, stabilizátory a emulgátory, najdeme ho mimo jiné v jogurtech, zmrzlinách, omáčkách, zpracovaných masných výrobcích, sladkostech a mnoha druzích alkoholu. Dobrá zpráva je, že bezlepková dieta jako účinná forma léčby celiakie účinkuje během několika dní a výstelka tenkého střeva se obvykle úplně zahojí do tří až šesti měsíců od nasazení diety u dětí a několik let u dospělých.