Vitamin D je souhrnný název pro ergokalciferol (vitamin D2) a cholekalciferol (vitamin D3), které vznikají ze svých provitaminů, ergosterolu a 7-dehydrocholesterolu, působením ultrafialového záření B a následnou tepelnou přeměnou. Vitamin D3 se tvoří také v kůži člověka po expozici UV-B záření. V letních měsících může být tvorba v kůži hlavním zdrojem vitaminu D; pokud není UV-B záření dostatek, stává se nezbytným příjem stravou.[1][2]
Ve zkratce
- Vitamin D3 se tvoří v kůži po expozici UV-B záření; od října do března je tvorba nad 40° s. š. podle přehledu téměř nemožná.
- EFSA stanovila přiměřený příjem vitaminu D 15 µg, tedy 600 IU denně, pro dospělé a děti od 1 roku.
- Na vitamin D3 jsou bohaté tučné ryby, rybí olej a vaječné žloutky; vitamin D2 se nachází například v některých houbách.
- Podle metaanalýzy z roku 2012 zvyšuje vitamin D3 hladinu 25(OH)D účinněji než D2; při denním užívání rozdíl nebyl statisticky významný.
- Horní hranice příjmu podle EFSA je 100 µg denně pro dospělé a dospívající od 11 let a 50 µg pro děti od 1 do 10 let.
Stav zásobení organismu se hodnotí podle koncentrace 25-hydroxyvitaminu D (25(OH)D) v krevním séru. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil přiměřený příjem 15 µg denně pro dospělé a děti od 1 roku a horní hranici příjmu 100 µg denně pro osoby od 11 let.[1][2]
Vitamin D2, vitamin D3 a formy přípravků
Vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol) jsou rozpustné v tucích a nacházejí se v potravinách i v doplňcích stravy. Vitamin D3 se nachází v potravinách živočišného původu, vitamin D2 vzniká v houbách působením UV-B záření na provitamin D2, přičemž jeho obsah závisí na dávce záření a délce expozice. Z běžné stravy se podle EFSA vstřebá v průměru přibližně 80 % přijatého vitaminu D.[1][2]
EFSA je pro účely horní hranice vyjadřuje jako ekvivalenty vitaminu D v přepočtu 1 µg D3 = 1 µg D2 = 40 IU. Metaanalýza randomizovaných studií z roku 2012 uzavírá, že vitamin D3 zvyšuje sérovou koncentraci 25(OH)D účinněji než vitamin D2. Rozdíl byl statisticky významný při jednorázových nebo občasných vysokých (bolusových) dávkách; při denním užívání byl menší, 4,83 nmol/l ve prospěch D3, a statistické významnosti nedosáhl.[2][3]
Doplňky stravy s vitaminem D se prodávají jako kapky v rostlinném oleji, olejové kapsle, tablety nebo spreje. Pro srovnání je rozhodující obsah vitaminu D v jedné dávce v µg nebo IU, ne objem kapky nebo velikost kapsle. O vlivu nosiče, tedy oleje, tablety nebo potraviny, na vstřebávání jsou podle EFSA k dispozici jen omezené údaje. Volba mezi kapkami a kapslemi je proto otázkou dávkování, ne doloženého rozdílu ve vstřebávání.[1]
Pro kalcidiol monohydrát, který EFSA posoudila jako novou potravinu pro použití v doplňcích stravy do 10 µg denně pro osoby od 11 let, navrhla pro účely označování přepočítací faktor 2,5; faktor platí pro dávky do 10 µg denně.[2]
Tvorba v kůži nad 40° s. š. a vitamin D v rybách, vejcích a houbách
Tvorbu vitaminu D3 v kůži ovlivňují podle EFSA zeměpisná šířka, roční období, ozonová vrstva a oblačnost, odraz UV-B záření od povrchu, čas strávený venku, používání opalovacích přípravků, oblečení, barva pleti a věk. V pokusu z roku 1988 se vzorky lidské kůže nebo roztok 7-dehydrocholesterolu vystavovaly slunci za jasných dnů. V Bostonu (42,2° s. š.) v nich od listopadu do února nevznikl žádný previtamin D3; v Edmontonu (podle studie 52° s. š.) trvalo toto neúčinné období od října do března. Česko leží přibližně mezi 48,5° a 51° s. š., tedy zeměpisnou šířkou mezi těmito dvěma městy.[1][4]
Přehled o střední Evropě z roku 2014 uvádí, že tvorba vitaminu D ze slunečního UV-B záření je od října do března nad 40° s. š. téměř nemožná. Naopak za přítomnosti tvorby v kůži je potřeba vitaminu D ze stravy nižší nebo může být podle EFSA i nulová. Dlouhý pobyt na slunci nevede k toxicitě, protože tvorba v kůži se při pokračujícím UV-B záření sama tlumí.[5][1][2]
Na vitamin D3 jsou podle EFSA bohaté tučné ryby, rybí vnitřnosti, rybí olej a vaječné žloutky; vitamin D2 se nachází převážně ve zdrojích rostlinného původu včetně některých hub, v nichž vzniká působením UV-B záření.[2]
Hladina 25(OH)D: biomarker a hranice podle EFSA, IOM a dalších zdrojů
Přijatý nebo v kůži vytvořený vitamin D se nejprve v játrech hydroxyluje na 25(OH)D a následně, převážně v ledvinách, na biologicky aktivní 1,25(OH)2D. 25(OH)D je hlavní cirkulující forma s poločasem přibližně 13 až 15 dní.[1]
Sérová koncentrace 25(OH)D odráží množství vitaminu D získané z tvorby v kůži i ze stravy, proto ji EFSA považuje za biomarker stavu zásobení u dospělých i u dětí. Nedostatek vitaminu D vede podle EFSA ke zhoršené mineralizaci kostí kvůli nedostatečnému vstřebávání vápníku a fosforu ze stravy a je spojen se zvýšenou koncentrací parathormonu (PTH).[1]
Jednotná hranice dostatečné hladiny neexistuje; jednotlivé instituce používají různé hodnoty. EFSA považuje za doložené, že pod 50 nmol/l 25(OH)D mají dospělí, kojenci i děti zvýšené riziko nepříznivých výsledků týkajících se svalů a kostí. Hodnotu 50 nmol/l proto zvolila jako cílovou pro všechny věkové skupiny. Americký Institute of Medicine (IOM) odvodil v roce 2011 doporučené dávky 600 IU denně do 70 let a 800 IU od 71 let. Odpovídají hladině alespoň 20 ng/ml (50 nmol/l). Výbor IOM nenašel přesvědčivé důkazy, že vyšší hladiny nebo vyšší příjem přinášejí větší přínos pro kosti nebo jiné výsledky.[1][6]
Evropská standardizovaná studie z roku 2016 používá jako nedostatek hodnotu pod 30 nmol/l a jako alternativní definici hodnotu pod 50 nmol/l.[7]
| Zdroj | Hodnota | Význam |
|---|---|---|
| EFSA (2016) | 50 nmol/l (20 ng/ml) | cílová hodnota pro stanovení referenčních hodnot příjmu |
| Institute of Medicine (2011) | alespoň 20 ng/ml (50 nmol/l) | hladina, které odpovídá doporučená dávka 600 IU |
| Cashman a kol. (2016) | pod 30 nmol/l (12 ng/ml) | nedostatek v evropské standardizované studii |
| Endocrine Society (podle Cashman 2016) | nad 75 nmol/l (30 ng/ml) | navrhovaná hladina pro maximalizaci účinku na metabolismus vápníku, kostí a svalů; pod 50 nmol/l nedostatek |
| Pludowski a kol. (2014) | 30 až 50 ng/ml (75 až 125 nmol/l) | rozpětí označené v přehledu jako optimální |
Stav zásobení v Evropě, na Slovensku a v Česku
Standardizované měření 25(OH)D u 55 844 Evropanů ukázalo, že 13,0 % z nich mělo v průměru za rok hodnotu pod 30 nmol/l.[7]
Přehled studií ze střední Evropy uvádí, že průměrné koncentrace 25(OH)D jsou v regionu pod 30 ng/ml a rozsah nedostatku je podobný jako v západní Evropě.[5]
Ze Slovenska přehled cituje měření z roku 2007 u 162 zdravých žen s průměrným věkem 34 let: v říjnu byla průměrná hodnota 33 ± 13 ng/ml. V Plzni byla v říjnu a listopadu 2008 u 560 dospělých s průměrným věkem 53 let průměrná hodnota 25 ± 4 ng/ml.[5]
Příjem 15 µg, horní hranice 100 µg a hyperkalciurie
EFSA nemohla stanovit průměrnou potřebu ani populační referenční příjem, proto v roce 2016 určila přiměřený příjem (AI). Pro dospělé je to 15 µg denně. Při tomto příjmu dosáhne většina dospělých hladiny 25(OH)D blízko cílové hodnoty 50 nmol/l nebo nad ní. Hodnoty pro dospělé a děti vycházejí z údajů získaných za předpokladu minimální tvorby v kůži.[1]
Horní hranici příjmu (UL) EFSA potvrdila v roce 2023 na 100 µg denně pro dospělé včetně těhotných a kojících žen a pro dospívající od 11 let. Horní hranice se vztahuje na celkový dlouhodobý denní příjem vitaminu D ze všech zdrojů.[2]
| Skupina | AI (µg denně) | AI (IU denně) | UL (µg denně) | UL (IU denně) |
|---|---|---|---|---|
| Kojenci 7 až 11 měsíců | 10 | 400 | 35 | 1 400 |
| Děti 1 až 10 let | 15 | 600 | 50 | 2 000 |
| Dospívající 11 až 17 let | 15 | 600 | 100 | 4 000 |
| Dospělí | 15 | 600 | 100 | 4 000 |
| Těhotné a kojící ženy | 15 | 600 | 100 | 4 000 |
Etikety uvádějí obsah v mikrogramech (µg) nebo v mezinárodních jednotkách (IU). Podle EFSA platí 1 µg = 40 IU a 0,025 µg = 1 IU. Kapsle s 2 000 IU obsahuje 50 µg, tedy polovinu horní hranice pro dospělé (přepočet).[1][2]
Kritickým ukazatelem pro stanovení horní hranice je podle EFSA přetrvávající hyperkalciurie, zvýšené vylučování vápníku močí. Může být časnějším znakem nadbytku než přetrvávající hyperkalcemie, zvýšená hladina vápníku v krvi. Hodnota LOAEL, tedy dávka, od které se ve dvou randomizovaných studiích pozoroval nepříznivý účinek, byla 250 µg denně. Protože dávka bez pozorovaného nepříznivého účinku (NOAEL) nebyla k dispozici, EFSA uplatnila faktor nejistoty 2,5 a UL vychází 100 µg denně. V těchto studiích s dávkou 250 µg denně spolu s vápníkem po dobu jednoho a tří let bylo riziko přetrvávající hyperkalciurie přibližně trojnásobné oproti dávkám 10 až 15 µg denně.[2]
Hyperkalcemie podle EFSA zřídka vzniká z vápníku ze samotné stravy, mohou ji ale vyvolat vysoké dávky doplňků vápníku, zejména spolu s doplňky vitaminu D, které zvyšují vstřebávání vápníku. Na základě údajů o příjmu evropská populace horní hranici pravděpodobně nepřekračuje, s výjimkou pravidelných uživatelů doplňků s vysokými dávkami vitaminu D.[2]
Dvanáct schválených tvrzení o vitaminu D ve čtyřech nařízeních
Nařízení (EU) č. 432/2012 v konsolidovaném znění ze dne 20. srpna 2025 uvádí pro vitamin D sedm schválených tvrzení podle článku 13. Lze je použít jen u potraviny, která je alespoň zdrojem vitaminu D.[8]
Podle článku 14 nařízení (ES) č. 1924/2006 jsou pro vitamin D schválena i tvrzení o vývoji a zdraví dětí.[9][10]
Nařízení (EU) č. 1228/2014 schválilo dvě tvrzení o snížení rizika onemocnění, obě jen pro doplňky stravy. U tvrzení o snížení rizika onemocnění musí označení podle nařízení (ES) č. 1924/2006 obsahovat také údaj, že se na vzniku onemocnění podílí více rizikových faktorů a že úprava jednoho z nich může nebo nemusí mít příznivý účinek.[11][12]
Tvrzení o vitaminu D a funkci štítné žlázy uvádí registr EU (snímek z roku 2013) jako neschválené, protože deklarovaný účinek nebyl doložen.[13]
| Tvrzení | Právní základ | Podmínka |
|---|---|---|
| Vitamin D přispívá k normálnímu vstřebávání/využití vápníku a fosforu | nařízení (EU) č. 432/2012, článek 13 | potravina alespoň zdrojem vitaminu D |
| Vitamin D přispívá k normální hladině vápníku v krvi | nařízení (EU) č. 432/2012, článek 13 | potravina alespoň zdrojem vitaminu D |
| Vitamin D přispívá k udržení normálního stavu kostí. Vitamin D přispívá k udržení normálního stavu zubů | nařízení (EU) č. 432/2012, článek 13 | potravina alespoň zdrojem vitaminu D |
| Vitamin D přispívá k udržení normální činnosti svalů | nařízení (EU) č. 432/2012, článek 13 | potravina alespoň zdrojem vitaminu D |
| Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému | nařízení (EU) č. 432/2012, článek 13 | potravina alespoň zdrojem vitaminu D |
| Vitamin D se podílí na procesu dělení buněk | nařízení (EU) č. 432/2012, článek 13 | potravina alespoň zdrojem vitaminu D |
| Vitamin D je potřebný pro normální růst a vývin kostí u dětí | nařízení (ES) č. 983/2009, čl. 14 odst. 1 písm. b) | potravina alespoň zdrojem vitaminu D |
| Vápník a vitamin D jsou potřebné pro normální růst a vývin kostí u dětí | nařízení (ES) č. 983/2009, čl. 14 odst. 1 písm. b) | potravina alespoň zdrojem vápníku a vitaminu D |
| Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému u dětí | nařízení (EU) 2016/1389, čl. 14 odst. 1 písm. b) | potravina alespoň zdrojem vitaminu D |
| Vitamin D pomáhá snižovat riziko pádu, jež jasně souvisí s nestabilním držením těla a svalovou ochablostí. Pád je rizikovým faktorem zlomenin kostí u mužů a žen ve věku 60 let a starších | nařízení (EU) č. 1228/2014, čl. 14 odst. 1 písm. a) | jen doplňky stravy s nejméně 15 µg vitaminu D v denní porci, určené osobám od 60 let; informace, že účinku je dosaženo při denním příjmu 20 µg ze všech zdrojů |
| Vápník a vitamin D pomáhají snižovat pokles kostního minerálu u žen po menopauze. Nízká hustota kostního minerálu je rizikovým faktorem u osteoporotických zlomenin kostí | nařízení (EU) č. 1228/2014, čl. 14 odst. 1 písm. a) | jen doplňky stravy s nejméně 400 mg vápníku a 15 µg vitaminu D v denní porci, určené ženám od 50 let; informace o denním příjmu nejméně 1 200 mg vápníku a 20 µg vitaminu D ze všech zdrojů |
Kombinace s vitaminem K2: co je doloženo a co ne
Vitamin K2 (menachinon) se přenáší do tkání mimo játra, například do kostí a cévní stěny, kde řídí aktivitu proteinu matrix Gla (MGP) a osteokalcinu. Vitamin D podporuje tvorbu proteinů závislých na vitaminu K.[14]
Přehledový článek z roku 2017 uvádí, že většina klinických studií kombinace vitaminů D a K sledovala kosti u žen po menopauze. Studií s kardiovaskulárními ukazateli je málo. Autoři uzavírají, že společné užívání by mohlo být účinnější než užívání jedné z látek; formulaci ponechávají v podmiňovacím způsobu.[14]
Nařízení (EU) č. 432/2012 neuvádí tvrzení o kombinaci vitaminů D a K. Pro vitamin K jsou schválena tvrzení „Vitamin K přispívá k normální srážlivosti krve“ a „Vitamin K přispívá k udržení normálního stavu kostí“; tvrzení o kostech je tedy schváleno pro každou z látek samostatně. Tentýž přehled z roku 2017 v závěru uvádí, že suplementace vitaminu D s vápníkem při nedostatku vitaminu K by mohla dlouhodobě přispívat ke kalcifikaci měkkých tkání a ke kardiovaskulárním onemocněním, zejména u lidí užívajících antagonisty vitaminu K. Autoři proto doporučují opatrnost při vysokých dávkách vitaminu D. Autoři zároveň uvádějí, že k posouzení vztahu vitaminů D a K jsou naléhavě potřeba další klinické údaje. EFSA při stanovení horní hranice vitaminu D vitamin K nezohledňuje.[8][14][2]
Související produkty
Přehled produktů v kategorii: Vitamin D.
Zdroje
- EFSA (2017). Dietary Reference Values for nutrients: Summary report (kapitola 5.12 Vitamin D, stanovisko EFSA Journal 2016;14(10):4547). EFSA Supporting Publication 2017:e15121. https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/2017_09_DRVs_summary_report.pdf
- EFSA NDA Panel (2023). Scientific opinion on the tolerable upper intake level for vitamin D, including the derivation of a conversion factor for calcidiol monohydrate. EFSA Journal 21(8):8145. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2023.8145
- Tripkovic L, Lambert H, Hart K et al. (2012). Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: a systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr 95(6):1357. https://doi.org/10.3945/ajcn.111.031070
- Webb AR, Kline L, Holick MF (1988). Influence of season and latitude on the cutaneous synthesis of vitamin D3: exposure to winter sunlight in Boston and Edmonton will not promote vitamin D3 synthesis in human skin. J Clin Endocrinol Metab 67(2):373. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2839537/
- Pludowski P, Grant WB, Bhattoa HP et al. (2014). Vitamin D status in Central Europe. Int J Endocrinol 2014:589587. https://doi.org/10.1155/2014/589587
- Ross AC, Manson JE, Abrams SA et al. (2011). The 2011 report on dietary reference intakes for calcium and vitamin D from the Institute of Medicine: what clinicians need to know. J Clin Endocrinol Metab 96(1):53. https://doi.org/10.1210/jc.2010-2704
- Cashman KD, Dowling KG, Škrabáková Z et al. (2016). Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? Am J Clin Nutr 103(4):1033. https://doi.org/10.3945/ajcn.115.120873
- Evropská komise (2012). Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (konsolidované znění ze dne 20. 8. 2025), příloha, řádky Vitamin D a Vitamin K. Úřední věstník EU L 136. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02012R0432-20250820
- Komise Evropských společenství (2009). Nařízení Komise (ES) č. 983/2009 o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají snížení rizika onemocnění a vývoje a zdraví dětí (konsolidované znění ze dne 11. 7. 2014), příloha I. Úřední věstník EU L 277. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02009R0983-20140711
- Evropská komise (2016). Nařízení Komise (EU) 2016/1389, kterým se schvaluje zdravotní tvrzení při označování potravin týkající se vývoje a zdraví dětí, příloha. Úřední věstník EU L 223. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32016R1389
- Evropská komise (2014). Nařízení Komise (EU) č. 1228/2014 o schválení a neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění, příloha I. Úřední věstník EU L 331. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32014R1228
- Evropský parlament a Rada (2006). Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, článek 14. Úřední věstník EU L 404. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32006R1924
- Evropská komise (2013). EU Register on nutrition and health claims, snímek vygenerovaný 14. 2. 2013 (neschválená tvrzení). Food and Feed Information Portal. https://ec.europa.eu/food/food-feed-portal/backend/claims/files/euregister.pdf
- van Ballegooijen AJ, Pilz S, Tomaschitz A, Grübler MR, Verheyen N (2017). The Synergistic Interplay between Vitamins D and K for Bone and Cardiovascular Health: A Narrative Review. Int J Endocrinol 2017:7454376. https://doi.org/10.1155/2017/7454376
