Elektrolyty jsou minerální látky, které se ve vodě rozpadají na ionty s elektrickým nábojem. V lidském organismu jde především o sodík, draslík, hořčík, vápník a chlorid. Draslík je převládající osmoticky aktivní prvek uvnitř buněk, podílí se na rozložení vody v těle, na regulaci acidobazické rovnováhy a na vzniku membránového potenciálu v nervových a svalových buňkách. Sodík má stejnou úlohu v tekutině mimo buňky.[1]
Ve zkratce
- Draslík je převládající osmoticky aktivní prvek uvnitř buněk a podílí se na rozložení vody v těle a na regulaci acidobazické rovnováhy.
- Sportovci při zátěži typicky vypotí 0,5 až 2 litry za hodinu s odhadovaným obsahem přibližně 10 až 70 mmol sodíku na litr.
- EFSA stanovila pro dospělé 2,0 g sodíku denně jako bezpečný a přiměřený příjem a pro draslík přiměřený příjem 3 500 mg denně.
- Podle databáze FoodData Central obsahuje 100 g syrového špenátu 558 mg draslíku a banán 358 mg.
- Podle ACSM mohou nápoje s elektrolyty a sacharidy během cvičení za určitých okolností přinést výhodu oproti samotné vodě.
Tělo elektrolyty ztrácí potem, močí a stolicí. Iontový nápoj nebo elektrolytový prášek je potravina, která tyto ztráty doplňuje vodou, sodíkem a v některých případech i sacharidy.
Sodík, draslík, hořčík a vápník v těle
Draslík se nachází převážně uvnitř buněk. Registr EU uvádí pro draslík schválená tvrzení, že přispívá k normální funkci svalů, k normální činnosti nervové soustavy a k udržení normálního krevního tlaku, pokud je potravina alespoň zdrojem draslíku.[2]
Hořčík má v registru EU schválená tvrzení, že přispívá k elektrolytické rovnováze, ke snížení míry únavy a vyčerpání a k normální činnosti svalů. Vápník má mimo jiné schválená tvrzení, že přispívá k normální činnosti svalů a k normální neurotransmisi. Pro sodík jako živinu registr EU tvrzení o přínosu neobsahuje. U potravin s nízkým nebo sníženým obsahem sodíku povoluje tvrzení „Snížená konzumace sodíku přispívá k udržení normálního krevního tlaku“.[2][3]
Nedostatek draslíku (hypokalemie) vzniká podle EFSA obvykle zvýšenými ztrátami, například při průjmu, zvracení nebo nadměrných ztrátách ledvinami. Hypokalemie způsobená pouze nízkým příjmem ze stravy je vzácná.[1]
Ztráty sodíku a draslíku pocením
Pot je hlavní cesta ztráty sodíku při fyzické zátěži. Přehled z roku 2017, který vychází také z testování přibližně 500 sportovců, uvádí, že celotělové pocení se u sportovců typicky pohybuje od 0,5 do 2,0 litru za hodinu. Koncentrace sodíku v potu měřená lokálně bývá od přibližně 10 do 90 mmol/l. Celotělová hodnota se odhaduje na přibližně 10 až 70 mmol/l. Autorka přehledu je zaměstnankyní institutu Gatorade Sports Science Institute, divize společnosti PepsiCo, a přílohu časopisu, ve které přehled vyšel, tento institut podpořil. Draslík má v potu koncentraci podobnou krevní plazmě, přibližně 2 až 8 mmol/l.[4]
Z těchto rozmezí vyplývá, že hodinová ztráta sodíku může být u dvou lidí se stejnou zátěží několikanásobně odlišná. Americké kolegium sportovní medicíny (American College of Sports Medicine, ACSM) z tohoto důvodu doporučuje individuálně nastavený příjem tekutin. Cílem pití během výkonu je zabránit ztrátě více než 2 % tělesné hmotnosti z vody a nadměrným změnám v elektrolytické rovnováze. Individuální míru pocení lze odhadnout vážením před zátěží a po ní.[5]
Podle ACSM mohou nápoje s elektrolyty a sacharidy během cvičení za určitých okolností přinést výhodu oproti samotné vodě. Po cvičení je cílem nahradit ztrátu tekutin a elektrolytů.[5]
Referenční hodnoty EFSA pro dospělé, děti a těhotenství
EFSA stanovila pro sodík u dospělých hodnotu 2,0 g denně jako bezpečný a přiměřený příjem. Stejná hodnota platí pro těhotné a kojící ženy. Horní hranici příjmu sodíku EFSA pro nedostatek údajů nestanovila. Hodnotu 2,0 g denně odvodila ze snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a z udržení rovnováhy sodíku. Pro draslík je přiměřený příjem (AI) 3 500 mg denně pro dospělé muže i ženy a stejná hodnota platí v těhotenství. Pro vápník je populační referenční příjem (PRI) 950 mg denně pro dospělé od 25 let.[6][1]
| Elektrolyt | Hodnota EFSA | Typ hodnoty |
|---|---|---|
| Sodík | 2,0 g denně | bezpečný a přiměřený příjem (2019) |
| Draslík | 3 500 mg denně | přiměřený příjem, AI (2016) |
| Hořčík | 350 mg (muži), 300 mg (ženy) denně | přiměřený příjem, AI (2015) |
| Vápník | 950 mg denně (od 25 let) | populační referenční příjem, PRI (2015) |
Hodnota pro sodík podle EFSA umožní většině běžné dospělé populace udržet rovnováhu sodíku. Ztráty sodíku potem se podle EFSA výrazně liší podle prostředí a úrovně fyzické aktivity. Při jedné hodině intenzivního pocení s objemem 1 litr a koncentrací sodíku 50 mmol/l odchází z těla podle přepočtu přibližně 1,15 g sodíku, což je více než polovina denní hodnoty EFSA.[6][4]
EFSA odvodila bezpečné a přiměřené hodnoty příjmu sodíku pro děti z hodnoty pro dospělé: 1,1 g denně ve věku 1 až 3 roky, 1,3 g ve věku 4 až 6 let, 1,7 g ve věku 7 až 10 let a 2,0 g ve věku 11 až 17 let. Pro hořčík je AI 170 mg denně ve věku 1 až 3 roky, 230 mg ve věku 3 až 10 let a 300 mg pro chlapce a 250 mg pro dívky ve věku 10 až 18 let.[6][7]
Výrobci na etiketách uvádějí, zda je přípravek určen dětem, těhotným a kojícím ženám; rozhodnutí o podávání v těchto skupinách náleží lékaři nebo lékárníkovi.
Iontový nápoj a elektrolytový prášek podle nařízení 432/2012
Pojem iontový nápoj není právně definovaný. Nařízení (EU) č. 432/2012 ale vymezuje roztoky sacharidů a elektrolytů, na kterých lze uvést dvě schválená tvrzení: že přispívají k udržení vytrvalostního výkonu při dlouhotrvajícím vytrvalostním cvičení a že zvyšují vstřebávání vody během fyzického cvičení. Podmínkou je obsah 80 až 350 kcal na litr ze sacharidů, z toho alespoň 75 % energie ze sacharidů s vysokou glykemickou odpovědí, jako jsou glukóza, glukózové polymery a sacharóza. Nápoj má dále obsahovat 20 až 50 mmol sodíku na litr (460 až 1 150 mg/l) a mít osmolalitu 200 až 330 mOsm/kg vody.[2]
Elektrolytový prášek je koncentrát určený k rozmíchání ve vodě. Od hotového nápoje se liší tím, že obsah sodíku, draslíku a hořčíku v jedné dávce určuje výrobce a množství vody určuje spotřebitel. Výsledná koncentrace se tedy počítá z dávky a objemu vody. Prášky bez sacharidů nesplňují podmínku 80 až 350 kcal na litr, a tak na nich nelze uvést tvrzení pro roztoky sacharidů a elektrolytů.[2]
- Sodík v jedné dávce a doporučený objem vody (výsledná koncentrace v mg/l).[2]
- Sacharidy a energie na litr hotového nápoje.[2]
- Draslík a hořčík v jedné dávce ve srovnání s denními hodnotami EFSA (3 500 mg a 300 až 350 mg).[1][7]
- Osmolalita, pokud ji výrobce uvádí; pro roztoky sacharidů a elektrolytů platí 200 až 330 mOsm/kg.[2]
Rehydratační roztok ORS a domácí roztok podle WHO
Roztok orálních rehydratačních solí (ORS) podle WHO a UNICEF je určen k doplnění vody a solí ztracených při průjmu a obsahuje 75 mmol sodíku a 75 mmol glukózy na litr. Při vstřebávání glukózy v tenkém střevě se spolu s ní vstřebává také sodík a voda. Nápoj se sacharidy a elektrolyty podle nařízení 432/2012 obsahuje sodíku méně a energie více. Roztok ORS obsahuje i draslík, protože průjem vede ke zvýšeným ztrátám draslíku. Přepočet z mmol na mg používá molární hmotnost sodíku 23 g/mol a draslíku 39,1 g/mol.[8][1][2]
| Nápoj (500 ml) | Sodík | Draslík | Energie ze sacharidů |
|---|---|---|---|
| Roztok sacharidů a elektrolytů, dolní hranice | 230 mg (10 mmol) | není stanoven | 40 kcal |
| Roztok sacharidů a elektrolytů, horní hranice | 575 mg (25 mmol) | není stanoven | 175 kcal |
| ORS podle WHO | 863 mg (37,5 mmol) | 391 mg (10 mmol) | přibližně 27 kcal (6,75 g glukózy, přepočet 4 kcal/g) |
Pro hořčík nařízení 432/2012 v roztocích sacharidů a elektrolytů žádné množství nestanovuje a roztok ORS podle WHO hořčík neobsahuje.[2][8]
Příručka WHO pro lékaře o průjmu uvádí domácí roztok se 3 g kuchyňské soli (jedna zarovnaná čajová lžička) a 18 g cukru (sacharózy) na litr vody. Podle téže příručky je roztok účinný, ale obecně se nedoporučuje, protože recept se často zapomíná, přísady nemusí být dostupné nebo se podá příliš málo.[8]
- 1 litr pitné vody
- 3 g kuchyňské soli, což odpovídá jedné zarovnané čajové lžičce[8]
- 18 g cukru (sacharózy)[8]
Domácí roztok s cukrem a solí obsahuje podle přepočtu přibližně 1,2 g sodíku na litr, tedy mírně nad horní hranicí pro roztoky sacharidů a elektrolytů (1 150 mg/l) a méně než ORS (1 725 mg/l). 18 g sacharózy odpovídá podle přepočtu (4 kcal/g) přibližně 72 kcal na litr, tedy méně než 80 kcal/l, které nařízení 432/2012 pro tyto roztoky vyžaduje. Domácí roztok neobsahuje draslík ani hořčík.[8][2]
Draslík a sodík v potravinách
Draslík je přítomen ve všech přirozených potravinách, zejména ve škrobnatých hlízách, zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách a mléčných výrobcích. Podle databáze FoodData Central Ministerstva zemědělství USA obsahuje 100 g syrového špenátu 558 mg draslíku, pečená solená brambora se slupkou 535 mg, avokádo Hass 576 mg, vařené bílé fazole 561 mg, banán 358 mg a plnotučné mléko 132 mg. Sodíku mají banán, syrový špenát a mléko málo: banán 1 mg, špenát 79 mg a mléko 43 mg na 100 g.[1][9]
Podle 13 průzkumů stravy z devíti zemí EU se průměrný příjem draslíku u dospělých pohyboval od 2 463 do 3 991 mg denně, v části průzkumů tedy pod hodnotou AI 3 500 mg.[1]
Související produkty
Přehled produktů v kategorii: Elektrolyty.
Zdroje
- EFSA (2017). Dietary Reference Values for nutrients: Summary report. EFSA Supporting Publication 2017:e15121. https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/2017_09_DRVs_summary_report.pdf
- Evropská komise. EU Register on nutrition and health claims (nařízení (EU) č. 432/2012 v platném znění). Food and Feed Information Portal. https://ec.europa.eu/food/food-feed-portal/backend/claims/files/euregister.pdf
- Evropská komise (2012). Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (konsolidované znění ze dne 20. 8. 2025), příloha, řádek Potraviny s nízkým nebo sníženým obsahem sodíku. Úřední věstník EU L 136. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02012R0432-20250820
- Baker LB (2017). Sweating Rate and Sweat Sodium Concentration in Athletes: A Review of Methodology and Intra/Interindividual Variability. Sports Medicine 47(Suppl 1):111. https://doi.org/10.1007/s40279-017-0691-5
- Sawka MN et al. (American College of Sports Medicine) (2007). ACSM position stand: Exercise and fluid replacement. Med Sci Sports Exerc 39(2):377. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17277604/
- EFSA NDA Panel (2019). Dietary reference values for sodium. EFSA Journal 17(9):5778. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2019.5778
- EFSA NDA Panel (2015). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for magnesium. EFSA Journal 13(7):4186. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2015.4186
- World Health Organization (2005). The treatment of diarrhoea: a manual for physicians and other senior health workers (4th rev.). WHO, Geneva. https://iris.who.int/server/api/core/bitstreams/df59ceab-2498-4a64-bd93-ad7566addb4e/content
- U.S. Department of Agriculture. FoodData Central: Bananas raw (173944); Potatoes baked flesh and skin, with salt (170111); Spinach raw (168462); Avocado Hass raw (2710824); Beans white cooked (175203); Milk whole (171265). USDA Agricultural Research Service. https://fdc.nal.usda.gov/
