Jak číst vědecké studie — praktický návod

V dnešní informační explozi má málokdo čas, aby přečetl všechno, co ho zajímá. Často ale ani to, co by bylo opravdu užitečné si přečíst. I proto jsou na vzestupu konspirační weby, blogy a podobná média. „Snadno“ se čtou a s fakty pracují selektivně nebo vůbec. Cíleně nahrávají různým klišé a předsudkům, přičemž nezřídka potvrdí čtenářům jejich subjektivní názory, které nemusí být vůbec podložené objektivními fakty. Ještě těžší je to u složitých témat, mezi které patří i správné pochopení a interpretace vědeckých studií či výzkumů.

I těch seriózních jsou totiž tisíce. Prokousat se jimi je prakticky nemožné. Navíc jsou napsané odborným jazykem a laikovi se různé studie na totéž téma mohou jevit jako protichůdné. Sami to dobře známe, jedna studie něco chválí, jiná zase haní. Málokdy ale dokážeme ve spleti odborného žargonu identifikovat jinou metodiku, východiska či výzkumné postupy a správně vyhodnotit to, co se může na první pohled zdát protichůdné. Pravda už dávno nesvítí z dálky jasným světlem. Je často spíš ve stínu polopravd a dezinformací. Klíčové je proto dnes umět nejen co číst, ale i jak to číst a jak textu rozumět v kontextu vlastního života. U výsledků vědecké práce to platí dvojnásob.

Klíčová sdělení

To, že je studie intenzivně propagovaná, ještě není zárukou nejkvalitnějšího výzkumu.
I ta nejlepší či nejatraktivnější teorie je pořád jen teorií, dokud ji nepotvrdí výzkum.
Nehledejme automaticky korelaci tam, kde ve skutečnosti vůbec nemusí být.
Relevance výzkumů bez kontrolní skupiny je velmi nízká a často žádná.
Standardem u seriózních vědeckých experimentů je tzv. dvojité zaslepení.
Pokud se porovnávají dvě věci, důležité je znát celý kontext, aby srovnání bylo relevantní.
Velikost a složení zkoumaného vzorku přímo ovlivňuje relevanci výsledků.
Všichni máme jinou výchozí situaci; to, co zabere u jednoho hned, může u jiného trvat dlouho.
Pokud nejsou formulace ve výsledcích výzkumů jednoznačné, doporučujeme vždy zpozornět.
Nejrelevantnější jsou ty výzkumy, jejichž výsledky se podaří různým vědcům zopakovat.
Ne všechny výzkumy přinesou převratné objevy, ale jen potvrdí to, co se předpokládalo.
To, že něco na nás nesedí na 100 %, ještě neznamená, že výzkum není relevantní.
Vždy je dobré uplatňovat kritické myšlení, i když jde o ověřené zdroje; nikdo není neomylný.

V Powerlogy čteme studie proto, abychom uměli žít lépe. Méně teorie, víc praxe. Krátké složení, bez přidaného cukru, jasný původ surovin. Když rozumíme metodám výzkumu, umíme se lépe rozhodovat v kuchyni i v obchodě.

Podívejme se proto na to, jak postupovat, abychom si ve spleti vědeckých studií dokázali vybrat to podstatné a zároveň to uměli přizpůsobit našim individuálním potřebám.

1. Vliv zadavatelů na výzkum

Ve světě probíhají tisíce různých výzkumů. Dělají je lidé, kteří živí své rodiny, a proto potřebují mzdu za práci od zadavatelů výzkumů. Je tedy přirozené, že zadavatelé si z množství výzkumů často vyberou a propagují právě ty, které nejvíc vyhovují jejich potřebám. Široce propagovaná studie proto nemusí být vždy ta s nejlepší metodikou vědecké práce.

2. Teorie se nerovná výzkumu

Lidé mají rádi teorie, studie a výzkumy. Pomáhají jim orientovat se ve komplikovaném světě. Ale i ta nejlepší teorie je pořád jen teorií. Ověřit ji vždy musí výzkum na základě studie. Ten nezřídka trvá několik let. Vědečtí pracovníci se se zkoumanou teorií či hypotézou někdy tak sžijí, že nechtějí připustit, když výzkum ukáže, že byla nesprávná. Zejména pokud jde o teorii, na které vystavěli svou kariéru či vědecké působení.

Tip na vlastní mini-experiment: zkuste 14 dní držet jeden stabilní návyk. Ráno si dejte vždy stejnou kávu s Powerlogy MCT olejem. Ostatní nechte beze změny. Sledujte energii do 11:00 a pište si poznámky k soustředění.

3. Vliv automatické korelace

V běžném životě fungujeme na základě vzájemných vazeb. Když houká siréna, očekáváme, že se někam žene sanitka, policie či hasiči. Zapípá SMS a my se instinktivně podíváme na svůj mobil, i když ho máme momentálně zapnutý v tichém režimu. To všechno jsou korelace. Čteme nejnovější studii o zdravém stravování a můžeme například předpokládat, že když je v jídelníčku na první pohled hodně zeleniny, určitě bude takové stravování dobré. Víc zeleniny je určitě fajn, neříká to ale nic o vyváženosti stravy a o tom, jestli se při takové stravě budeme cítit lépe. Náš mozek má tendenci pomáhat si zkratkami. Kde „zahlédne“ korelaci, často automaticky předpokládá kauzalitu, tedy příčinnost. Tento vztah ale vůbec není automatický. Pokud se proto najde rychlé a jednoduché vysvětlení, máme tendenci mu uvěřit dřív, než si vůbec ověříme fakta nebo skutečně pochopíme často složité vztahy mezi skutečnými příčinami a následky.

Příklad z běžného dne: vidím nápis „fit“ a věřím, že je to zdravé. Nestačí. Je třeba se podívat na tabulku výživy a složení: cukr, tuky, bílkoviny, vláknina, až pak se rozhodnout. Takto k produktům přistupujeme i v Powerlogy. Nejdřív fakta, pak emoce.

4.Význam kontrolní skupiny

Každý seriózní výzkum pracuje s kontrolními skupinami. Je to základní pravidlo, díky kterému se dá výzkum porovnávat a zjišťovat, jestli zkoumané procesy podporují nebo vyvracejí stanovenou hypotézu. Kontrolní skupina se účastní experimentu, aniž by cokoli dělala. Bez kontrolní skupiny nemá žádná studie velkou výpovědní hodnotu. Bez ní zůstává teorie stále jen neověřenou hypotézou.

5.Dvojité zaslepení

Všechny seriózní experimenty jsou taky tzv. dvojitě zaslepené. To znamená, jednoduše řečeno, že ani vědec, který experiment organizuje, ani testovaný subjekt nezná všechny parametry testování. Dělá se to proto, aby se eliminoval jakýkoli postranní vliv bez ohledu na to, jestli byl úmyslný, nebo podvědomý. Toto je vědecký standard, a pokud se k nám dostane výzkum, který s takovou metodikou nepracuje, jeho relevance okamžitě klesá.

Slepá degustace funguje i v kuchyni. Dejte vedle sebe dvě čokolády. Zakryjte obaly, ochutnejte, až pak zkontrolujte složení. Chuť bez předsudků, fakta bez reklamy.

6. Relevantní srovnávání

Ani kontrolní skupina ale automaticky nezajistí, že je studie dobrá, pravdivá a dá se uplatnit v praxi. Například u výzkumů typu, jestli je zdravější konzumovat k snídani jen ovocný džus, nebo topinky s džemem, bychom měli hned preventivně zpozornět. Jakou hodnotu má takový výzkum, pokud se nedozvíme, co dál během dne konzumovaly zkoumané osoby? Jak by tímto hodnocením zamíchalo, kdyby se do něj započítalo například večerní popíjení alkoholu?

7. Vliv velikosti a složení vzorku na výsledky

Toto je poměrně známý fakt, ale mějme ho i tak vždy na paměti. Velikost zkoumaného vzorku přímo ovlivňuje výsledky. Stejně tak i jeho složení. Aby měl výzkum výpovědní hodnotu, musí být dostatečně reprezentativní. Každý je navíc jedinečnou individualitou, která může cokoli snášet či vnímat někdy i výrazně odlišně od staticky relevantního vzorku.

8. Vliv věku, pohlaví či etnicity

Zkusme se nad tím zamyslet, když budeme například číst studii o škodlivosti mléka. Možná ji připravil tým z Asie, kde trpí intolerancí laktózy prakticky celá populace. Léky na nespavost taky zabírají jinak dvacátníkům a jinak 80letým seniorům. Jedinečnost navíc závisí na mnoha faktorech, nejen na těch vnějších či evidentních. Proto bychom měli vnímat výzkumy z celého světa aplikované na vzorcích různé populace i z tohoto úhlu pohledu.

9. Vliv placeba a výchozí situace

Placebo efekt funguje, ale musí být splněny i další faktory, které jsou víceméně zodpovědné za to, aby placebo „zabralo“. Placebo tak může být cokoli – od večerní modlitby, abychom zhubli, až po následný ranní 10kilometrový běh. Všichni jsme totiž v jiné výchozí pozici. Proto na různé lidi zabírají stejné věci odlišně. Není to nic neobvyklého. Naopak, patří to do souboru, který tvoří celek naší jedinečnosti.

10.Vliv slovních spojení na znění výsledků výzkumu

V některých článcích se často používá fráze, že něco je s něčím „významně spojené“. Dobrý spánek je významně spojený se správným metabolismem, například. Pokud takové tvrzení nemá žádné podpůrné argumenty a hlavně vědecká data, tato formulace nemá velkou výpovědní hodnotu. Pokud neobsahuje žádné vědecké, statistické či ověřitelné argumenty, nejde o vědu.

Relativní čísla zavádějí. Dívejte se jak na 100 g, tak na porci a hledejte jasná slova. Ne „významně spojené“, ale „obsahuje X g cukru“. U jídla rozhodují fakta na etiketě.

11.Relativní versus absolutní

U „slovíčkaření“ ještě chvíli zůstaneme. Zpozornět se doporučuje i u formulací, kde se vyskytuje pojem relativnosti. Dá se s ním dobře operovat, ale podobné výroky nemusí mít žádnou relevanci. Relativní riziko představuje například i vstup do výtahu, přesto je to téměř absolutně bezpečné.

12. Živiny a potraviny

Dejme si pozor, když někde čteme nebo slyšíme o živinách a jejich konkrétních následcích na zdraví. My totiž nejíme čistou kyselinu palmitovou, konzumujeme ale mléčné výrobky a maso, které ji v tucích obsahují. Je důležité vědět, jaké složky a jaké jejich množství potraviny obsahují. Jen tak víme, jestli je tato informace relevantní. Zabráníme tím i tomu, abychom vyloučili některé potraviny jen na základě orientačních informací o vhodnosti či nevhodnosti některých jejich složek, které možná obsahují jen ve stopovém množství.

13.Replikace výzkumu je kamenem úrazu

Výzkumníci často nedokážou experimenty zopakovat se stejnými výsledky. Pokud narazíme na výzkum, u kterého se opakovaně a ideálně různým vědeckým týmům podařilo zopakovat stejný výzkum s obdobnými výsledky, zvyšme pozornost a vězme, že čteme něco velmi relevantního.

14.Lidé chtějí vzrušení i ve vědě

Nejen klasický bulvár, ale často i seriózní média a portály upřednostňují zajímavé a clickbaitové zprávy před těmi, které jsou důležité, ale nudné. Pokud nějaký výzkum potvrdí staré známé věci – je to často mediální nuda. Takový výzkum nepřinese titulky typu „vědci se dlouhé roky mýlili“. Lidé chtějí napětí. To ale neznamená, že pokud studie nemá bombastické výsledky, není dobrá. Možná je to právě naopak, nebo možná jen nemá dostatečnou mediální podporu či sponzory výzkumu, kteří potřebují zveřejnění jejích výsledků.

15.Intelektuální slepota

V záplavě informací se může snadno stát, že pro stromy nevidíme les. Často jsme si natolik jistí věrohodností vědecké studie, že si ani neuvědomíme, že téma se ubírá jiným směrem, než jsme původně očekávali. Ne všechno jde po trajektorii, kterou jsme si v hlavě nalinkovali. Zároveň ale nikdy nedosáhneme stoprocentní shody. Vždy budeme v něčem jiní.

16.Víme hodně, ale pořád je to málo

Naše generace ví toho opravdu hodně. A každý z nás ví někde v podvědomí nejlépe, co mu vyhovuje. Vzdělávat se je ale pořád fantastická věc. Člověk by měl zůstat vždy kritický a nová fakta vnímat vždy v kontextu, stejně jako optikou vlastní individuality.

Co je tedy při čtení vědeckých výzkumů klíčové?

Ústředním motivem všech našich doporučení je, abychom texty vědeckých studií vnímali pozorně, ale stále s nadhledem. Abychom se na ně dívali vždy i optikou kritického myšlení. To znamená vyhodnocovat kontext a význam jednotlivých faktorů. Nikdo v konečném důsledku nezaručí, že nám ani ten nejlepší recept nezpůsobí například alergickou reakci. Každý člověk je výrazná individualita, originál, který nemá kopii. Každý člověk má také jiné zdravotní predispozice, stejně jako má každý z nás jiný metabolismus či intenzitu a délku spánku. Pracovat s informacemi se může na první pohled zdát snadné, ale při jejich implementaci je to podstatně těžší. Stejně jako je snadné být sám sebou a přitom velmi těžké nenechat se strhnout většinou. Často záleží na síle osobnosti, jak a odkud informace získáváme a jak je třídíme.

Všichni chceme mít kvalitní a dlouhý život. Odhlédneme-li od individuálních či genetických predispozic, je k tomu vždy vhodné, abychom si našli dostatek energie, uplatnili kritické myšlení, uměli rozpoznat relevantní informace, vyhodnotili je v kontextu a přizpůsobili je své individualitě.
Je to cesta k objevení a aktivaci vlastního potenciálu a nastavení našeho dlouhodobého optimálního výkonu.

Jak to přeměnit v praxi? Začněte číst etikety a vybírejte produkty s krátkým složením. Testujte jednu změnu dva týdny, sledujte energii a spánek. Pokud hledáte oporu, sáhněte po potravinách Powerlogy bez přidaného cukru a s jasným původem. Jednoduše, každý den o trochu lépe.

Zdroje:

https://www.marksdailyapple.com/15-reasons-not-to-trust-that-latest-nutritional-study/

https://blog.mindvalley.com/human-canvas/

http://www.foodpolitics.com/2016/03/more-industry-funded-studies-with-industry-favorable-results-the-score-14012/

http://journals.plos.org/plosmedicine/article?id=10.1371/journal.pmed.0040006

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26611124

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17473138

http://ajcn.nutrition.org/content/early/2012/11/ajcn.112.047142.abstract

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25612907

http://www.srl.cam.ac.uk/epic/epicffq/ffq.pdf

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14681273

https://proteinpower.com/drmike/2009/02/more-statin-madness/