Strava jako příčina i léčba ADHD? Na jednoznačný závěr si musíme počkat

Jsi to, co jíš. Fráze, se kterou se nemusí každý ztotožnit a souhlasit s jejím významem, přesto v některých případech toto tvrzení platí víc, než bychom čekali. Už v předchozích článcích na tomto blogu, nejen o stravě, jsme se věnovali propojení stravy a různých problémů souvisejících s naším zdravím.

Strava diagnózu neléčí, dokáže však zmírnit výkyvy energie. Pomáhá jednoduché složení bez přidaného cukru. Takové receptury u Powerlogy dlouhodobě vyhledáváme. V následujících částech článku se budeme věnovat problematice ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder – porucha pozornosti a hyperaktivita) a vlivu stravy na nepříznivé projevy spojené se chováním.

V článku si přečtete:

• Co je porucha pozornosti a hyperaktivita
• Příčiny a příznaky spojené s ADHD
• Jak mohou potraviny ovlivňovat průběh ADHD
• Co vyřadit z jídelníčku a kterým potravinám se raději vyhnout
• Co konzumovat pro zlepšení funkcí mozku
• Doporučení a inspirace

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je neurovývojová porucha regulace pozornosti, impulzů a aktivity člověka. Začíná v dětství a u mnoha lidí často přetrvává až do dospělosti. Projevuje se přetrvávající nepozorností, hyperaktivitou nebo impulzivitou neúměrnou věku a situaci. Potíže mohou být přítomné ve více prostředích a zhoršovat každodenní fungování. Rozlišujeme tři formy poruchy: **nepozornou, hyperaktivně-impulzivní a kombinovanou.** Příčiny jsou vícenásobné, s výrazným podílem genetiky a odlišného vývoje mozku. **ADHD není lenost, ani důsledek špatné výchovy nebo pohodlnosti. Jde o poruchu s biologickým základem a specifickými diagnostickými kritérii.** Diagnózu stanovuje psychiatr nebo klinický psycholog po komplexním vyšetření a sběru údajů. Léčba je vícevrstvá a zahrnuje psychoedukaci, trénink návyků a školní úpravy. Někdy lékař doporučí léky, které mohou zmírnit klíčové symptomy v důležitých situacích. **Změny denního režimu a vhodná strava mohou podpořit zvládání potíží.**

Příčiny a rizikové faktory spojené se vznikem ADHD zatím nejsou známé, ale současné výzkumy a studie naznačují, že důležitou roli u této poruchy hraje genetika. Vědci a odborníci na tuto problematiku zkoumají možné příčiny a rizikové faktory ve snaze pochopit vznik tohoto onemocnění a následně snížit pravděpodobnost jeho výskytu.

Mezi další možné příčiny a rizikové faktory, které vědci podrobně zkoumají, patří:

• zranění/poškození mozku
• vliv vnějšího prostředí během těhotenství nebo v raném věku
• užívání alkoholu a tabáku během těhotenství
• předčasný porod
• nízká porodní hmotnost

Všeobecně rozšířené názory, že ADHD je způsobeno konzumací nadměrného množství cukru, častým sledováním televize nebo sociálními a environmentálními faktory, nejsou vědecky podložené. Tyto faktory mohou výrazně ovlivnit příznaky a průběh tohoto onemocnění, ale nejsou hlavními příčinami vzniku ADHD.

Příznaky ADHD lze rozdělit do dvou skupin behaviorálních problémů, a to nepozornost, hyperaktivita a impulzivita. Větší procento lidí, kteří trpí ADHD, se potýká s problémy spadajícími do obou skupin. Jak už bylo naznačeno, někteří lidé s tímto onemocněním mohou mít problémy s nepozorností, ale ne s hyperaktivitou nebo impulzivitou. V tomto případě hovoříme o poruše pozornosti ADD.

Skupina příznaků u dětí spojených s nepozorností:

• neschopnost udržet po delší dobu pozornost, spojená s rozptýlením/vyrušením
• časté chyby z nepozornosti – při školních úkolech nebo hrách
• časté zapomínání nebo ztrácení věcí
• neschopnost dokončovat úkoly, které jsou zdlouhavé nebo časově náročné
• problémy s posloucháním nebo plněním pokynů
• neustálé střídání aktivit nebo úkolů
• potíže s organizací úkolů

Skupina příznaků u dětí spojených s hyperaktivitou a impulzivitou:

• neschopnost klidně sedět, zejména v klidném nebo tichém prostředí
• neustálá „neposednost“
• neschopnost soustředit se na úkoly
• nadměrný fyzický pohyb, motorická aktivita a mluvení
• neschopnost čekat ve frontě
• časté jednání bez rozmyslu
• nadměrné skákání do řeči
• malý nebo žádný smysl pro nebezpečí

https://www.nhs.uk/conditions/attention-deficit-hyperactivity-disorder-adhd/symptoms/

Příznaky ADHD u dospělých se vymezují a pozorují obtížněji než u dětí, a to kvůli nedostatku relevantních studií a výzkumů. Na základě tvrzení, že ADHD je vývojová porucha, odborníci došli k závěru, že se tato porucha rozvíjí od dětství a přetrvává až do dospělosti. Je tedy nepravděpodobné, že by se vyvinula až u dospělého člověka. Někteří odborníci ale tvrdí, že skupiny příznaků výrazně odlišným způsobem ovlivňují děti ve srovnání s dospělými. Zatímco hyperaktivita má u dospělých klesající charakter, míra nepozornosti se naopak zvyšuje, což má za následek výraznější ovlivnění života dospělého jedince.

Mezi nejčastější přetrvávající příznaky u dospělých patří:

• neopatrnost a nedostatek pozornosti věnované detailům
• neustálé zahajování nových úkolů před dokončením původních
• slabé organizační schopnosti
• neschopnost soustředit se nebo si stanovit priority
• neustálé ztrácení nebo přemisťování věcí
• zapomnětlivost
• neklid a nervozita
• potíže s mlčením
• časté přerušování ostatních
• změny nálady, podrážděnost a výbušnost
• neschopnost vyrovnat se se stresem
• extrémní netrpělivost
• riskování při činnostech, často s minimálním nebo žádným ohledem na osobní bezpečnost nebo bezpečnost druhých – například nebezpečná jízda

https://www.nhs.uk/conditions/attention-deficit-hyperactivity-disorder-adhd/symptoms/

Stanovení diagnózy probíhá na základě závěrů lékařských, psychologických a dalších specializovaných vyšetření. Diagnózu obvykle určuje neurolog nebo dětský psychiatr. K potvrzení diagnózy se využívají i další vyšetření, jako například magnetická rezonance nebo měření elektrické aktivity mozku.

Strava a její vliv na průběh ADHD

Kromě obecně zavedených standardních postupů, jako je léčba medikamenty a psychoterapií, odborníci neustále zkoumají vliv na průběh ADHD i prostřednictvím stravovacích přístupů, jako například v této meta-analýze. V dnešní době se odborníci zabývají problematikou, v níž hlavní roli hraje strava a její vliv na snižování rizika zdravotních problémů souvisejících s cukrovkou, srdečně-cévními onemocněními nebo obezitou. Stále větší zájem ale vzbuzuje strava a to, co jíme i pijeme, v souvislosti s prevencí a léčbou duševního zdraví. Vědecký směr zabývající se vlivem potravin na naše chování je stále relativně nový a místy kontroverzní. Na základě vědeckých poznatků docházíme k závěrům, že některé potraviny naše chování výrazně ovlivňují. Mezi takové potraviny patří kofein, který zvyšuje bdělost, čokoláda ovlivňuje náladu a alkohol zase ovlivňuje celkové chování jedinců. Jelikož potraviny mohou ovlivňovat chování, je pravděpodobné, že ovlivňují i projevy spojené s ADHD, které přímo souvisí se chováním, avšak pro jednoznačné závěry potřebujeme více výzkumů v této oblasti.

Nejvíce prostoru odborníci ve svých výzkumech věnovali dvěma přístupům, a to suplementaci a eliminaci určitých složek stravy. Jednoduše řečeno, čemu by se lidé s ADHD měli vyhýbat a co by naopak měli konzumovat ve vyšší míře.

Upřednostněte potraviny s krátkým složením. Méně přísad, méně překvapení. U Powerlogy najdete hořké čokolády, kakao bez cukru a ořechová másla bez přidaného cukru.

Potraviny, které mohou mít negativní vliv na projevy ADHD, a doporučuje se jejich omezení až eliminace

Některé děti s ADHD jsou na určité druhy potravin citlivější, což se může odrazit na jejich chování a negativních reakcích. Tyto reakce následně mohou negativně ovlivnit jejich soustředění nebo zvládání emocí. Omezení nebo úplná eliminace těchto potravin může způsobit, že se děti budou cítit fyzicky lépe, i když tím příznaky a příčiny ADHD zcela neodstraníme.

Cukr a syntetická sladidla

Konzumace sladkých jídel může způsobit prudký nárůst a následný pokles hladiny glukózy v krvi, což může ovlivnit pocity přílišné únavy nebo naopak nadměrné energie. V různých studiích najdeme tvrzení, že nadměrná konzumace cukru může způsobit hyperaktivitu, protože potraviny s vysokým obsahem cukru způsobují zvýšené vylučování inzulinu ze slinivky, což vede k hyperglykemii, jež stimuluje zvýšení epinefrinu, což zase vede k aktivaci nervových reakcí a možným poruchám spojeným s hyperaktivitou. Jinými slovy, zvýšený příjem například svačinek s vysokým obsahem cukru může zvýšit nutriční nerovnováhu, nižší emoční inteligenci a projevy podobné ADHD. Některé studie přímou souvislost mezi vysokou konzumací slazených či zpracovaných jídel a ADHD potvrzují, jiné přímou souvislost vylučují.

I když odborníci nejsou v této problematice jednotní, shodují se na tom, že snížení množství rafinovaného cukru v jídle a nápojích u dětí je určitě přínosem. Omezení cukru se zvlášť doporučuje u dětí s ADHD, které mají vyšší riziko vzniku cukrovky 2. typu ve vyšším věku. Omezení sladkých jídel a nápojů mimo jiné pomáhá udržet přiměřenou hmotnost. Stručně řečeno, omezení příjmu bílého cukru je zdravou volbou pro každého, protože může snížit riziko cukrovky, obezity, zubního kazu a dalších zdravotních problémů. V tomto případě je lepší zvolit nerafinované sacharidy a dohlédnout na správný poměr tuků, bílkovin a vlákniny v jídle, kvůli pozvolnějšímu uvolňování cukru.

Powerlogy náhrada za sladké svačinky:

• Místo sušenek si dej 2 kostičky 90% čokolády
• Na svačinu použij mandlové máslo a jablko
• Rychlá snídaně? Powerlogy Honey Strawberry Granola 350 g s bílým jogurtem

Stačí taková záměna na rozdíl v energii? Ano, uvidíš to už po týdnu.

Potravinové přídatné látky, umělá barviva a konzervanty

I u těchto složek naší každodenní stravy panují kontroverze ohledně jednoznačného závěru a jejich vlivu na ADHD. Avšak i v tomto případě se většina shodne na tom, že příliš mnoho přídatných látek ve stravě není zdravé bez ohledu na to, zda člověk trpí ADHD, nebo ne.

Lékař Dr. Feingold byl v roce 1970 přesvědčen o hypotéze, že salicyláty a potravinové přídatné látky, které obsahují syntetická barviva a dochucovadla, ovlivňují projevy ADHD. Feingold svým pacientům předepisoval dietu bez salicylátů, barviv a umělých dochucovadel. Někteří jeho pacienti zaznamenali výrazné zlepšení behaviorálních problémů. Feingold tvrdil, že u 30 až 50 % jeho pacientů se výrazně zlepšil zdravotní stav. Následně se v 70. a 80. letech vědecká obec začala výrazněji věnovat závěrům Dr. Feingolda. Studie z tohoto období naznačují, že Feingoldova dieta není dostatečně podložená, a jeho závěry proto zpochybňují.

I když tyto hypotézy byly zpochybněny, na druhou stranu se staly podnětem pro důkladnější studie umělých barviv, dochucovadel a konzervantů v potravinách. A to proto, že podle studií mají tyto látky vliv na chování dětí bez ohledu na to, zda trpí ADHD, nebo ne. Konkrétně jedna studie se zabývala problematikou umělých barviv a jejich vlivem na hyperaktivitu u dětí. V rámci této studie bylo sledováno 800 dětí, u kterých bylo podezření na hyperaktivitu. Zjistilo se, že u diety, která neobsahovala umělá barviva, došlo u 75 % zkoumaných objektů ke zlepšení projevů hyperaktivity. Závěry této studie spojují souvislost mezi hyperaktivitou u dětí a konzumací umělých barviv i benzoátu sodného.

Množství přídatných látek, chemikálií, konzervantů, barviv a plastů v naší stravě za poslední desetiletí výrazně vzrostlo. Při jejich zavádění do oběhu jsme nevěděli, co mohou lidskému organismu způsobit. Přinášíme vám krátký seznam látek, které jsou pro lidský organismus škodlivé, a to zejména pro lidi s diagnózou ADHD:

Dusičnany a dusitany. Mohou negativně ovlivňovat funkci štítné žlázy i schopnost okysličování krve. Mohou zvyšovat riziko určitých druhů rakoviny. Používají se ke konzervaci a zvýraznění barvy potravin. Nejčastěji se nacházejí ve zpracovaných potravinách, zejména v mase.

Umělá potravinářská barviva. Jak již bylo uvedeno, zvyšují příznaky u dětí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Nacházejí se v nejrůznějších potravinářských výrobcích, zejména však v těch, které jsou určené pro děti.

Bisfenoly se používají při výrobě plastových materiálů, které mohou přicházet do kontaktu s vodou a potravinami. Jejich používání EU omezuje, jelikož mohou vyvolávat hormonální problémy, zvyšovat tělesný tuk a také způsobovat poruchy imunitního a nervového systému.

Další barviva a konzervanty, které mohou zhoršovat příznaky ADHD

• E 102: Tartrazin – Je prášek světle oranžové barvy, který se používá k barvení potravin. U některých lidí může způsobovat alergické reakce a hyperaktivitu u dětí.
• E 104: Chinolinová žluť – Zelenožluté barvivo, které se nachází zejména ve sladkostech, energetických nápojích a podobně. V USA, Norsku a Austrálii je toto barvivo zakázané.
• E 110: Žluť SY – Umělé barvivo, které se nachází zejména v pudinkách, zmrzlině a podobně. Může způsobit alergické reakce, trávicí problémy a některé druhy rakoviny. V EU se zvažuje jeho zákaz.
• E 120: Karmín, kyselina karmínová – Přírodní červené barvivo, často používané společně s benzoátem sodným. Nachází se v potravinách, jako jsou jogurty, nápoje, žvýkačky a podobně. Může vyvolat alergické reakce, hyperaktivitu a kožní nádory.
• E 122: Azorubin – Barvivo červené barvy, které může způsobovat hyperaktivitu a kožní reakce. Je zakázané například v Rakousku, Švédsku a USA.
• E 124: Ponceau 4R – Výrazné červené barvivo využívané v potravinářském průmyslu. Může vyvolat horečku a existuje podezření, že jde o karcinogen.
• E 131: Patentní modř – Tmavě modré barvivo využívané ve žvýkačkách, sladkostech a nápojích. U citlivých lidí může vyvolat vyrážku, nevolnost a hyperaktivitu.
• E 211-213: Kyselina benzoová a benzoáty – Konzervant, který v kombinaci s umělými barvivy prokazatelně zvyšuje hyperaktivitu u dětí. U citlivých lidí může zhoršovat příznaky kožních problémů. Použití této látky je v EU omezeno jen na nezbytná množství.

V dnešní době se zmíněným látkám nevyhneme, ale můžete upřednostnit výrobky bez zbytečných konzervantů, což splňují i receptury Powerlogy. Pro omezení těchto látek ve stravě je vhodné řídit se následujícími doporučeními:

Nakupujte více čerstvého nebo mraženého ovoce a zeleniny a méně zpracovaného masa, zejména během těhotenství. Obecně je vhodné omezit konzervovaná jídla a nápoje a také jídla z fastfoodů a zpracované potraviny. Důležité je také sledovat etikety na potravinách.

Alergeny v potravinách

Někteří vědci předpokládají, že odstranění potenciálních alergenů, jako je lepek, pšenice, mléko a podobně, ze stravy může zlepšit soustředění a snížit hyperaktivitu u dětí. V roce 2011 byla zveřejněna studie, jejímž předmětem bylo zkoumání restriktivní diety (alergeny) a jejího vlivu na příznaky spojené s ADHD. Po pěti týdnech bylo u 64 % dětí pozorováno výrazné zlepšení příznaků. Je však třeba rozlišovat citlivost na potraviny a alergii na potraviny. Potravinová alergie je alergická reakce organismu na určitou potravinu, kterou lze zjistit testem na alergii.

Zvýšená citlivost na potraviny se projevuje prostřednictvím fyzických nebo behaviorálních příznaků, přičemž testovacími metodami není potvrzena alergie. Zvýšená citlivost na potraviny se může projevovat také jako bolesti žaludku, vyrážky, bolesti hlavy nebo v případě ADHD zvýšenou hyperaktivitou, impulzivitou či nesoustředěností. Negativní krevní nebo kožní test na potravinovou alergii neznamená, že dítě není citlivé na některé potraviny.

V každém případě je při restriktivních dietách důležité spolupracovat se specialistou v daném oboru.

Potraviny, jejichž konzumace a suplementace se doporučuje

Jak již bylo uvedeno, samotné potraviny a diety ADHD nezpůsobují, ani ho zcela neléčí. Suplementace určitými potravinami ale může výrazně ovlivnit průběh a chování nejen u dětí. Tyto potraviny mimo jiné pozitivně působí na udržování hladiny energie a krevního cukru a zlepšují koncentraci.

Bílkoviny/aminokyseliny

Potraviny bohaté na bílkoviny mohou mít pozitivní účinky na některé behaviorální symptomy spojené s ADHD. Bílkoviny ovlivňují činnost mozku prostřednictvím aminokyselin, z nichž jsou tvořeny neurotransmitery. Jde zejména o fenylalanin, tyrozin a tryptofan, které ovlivňují tvorbu neurotransmiterů dopaminu, serotoninu a norepinefrinu. Neurotransmitery přenášejí signály mezi mozkovými buňkami a strava bohatá na bílkoviny ovlivňuje jejich tvorbu i fungování. Odborníci v této studii prováděné na 85 pacientech ve věku 4-18 let zkoumali vliv aminokyselin na behaviorální příznaky. Výsledky této studie uvádí, že 77% pacientů vykazovalo výrazné zlepšení, a proto je třeba provést více výzkumů k jednoznačnému potvrzení těchto tvrzení. Na druhou stranu závěry v této studii naznačují, že suplementace doplňky stravy s aromatickými aminokyselinami nemá zásadní vliv na průběh ADHD u dětí. Vyvážená strava bohatá na bílkoviny je ale důležitým faktorem ve vývoji všech dětí, jelikož každá buňka v těle potřebuje aminokyseliny ke správnému fungování.

Bílkoviny stabilizují energii a oddalují hlad. Snídani postav na jogurtu, vejcích nebo tvarohu. Chuť dolaď lžící Powerlogy ořechového másla bez přidaného cukru. Přidej k tomu ovoce a hrst ořechů. Jídlo bude jednoduché a sytné.

Vitamíny a minerály

Některé studie spojují projevy ADHD s nízkou hladinou určitých vitaminů a minerálů. Jde zejména o železo, hořčík, zinek, vitamin B6 a vitamin D.

Zinek a hořčík jsou mikronutrienty, jejichž nedostatek je s příznaky této poruchy spojován nejčastěji. Projevy nedostatku těchto minerálů v organismu jsou podobné příznakům ADHD. Nízká hladina hořčíku může vyvolávat zvýšenou nervozitu, úzkost, neklid, nespavost, problémy s koordinací a problémy s učením. Vědci, kteří zkoumali hladinu hořčíku u 116 dětí s ADHD, zjistili, že 95 % dětí s ADHD trpí nedostatkem hořčíku v organismu. Na základě těchto údajů došli k závěru, že děti trpící ADHD trpí nedostatkem hořčíku častěji než děti bez této diagnózy. Vědci v této studii na základě výsledků hovoří o korelaci mezi hladinami hořčíku a závažností symptomů. Doplnění 200 mg hořčíku po dobu šesti měsíců významně snížilo hyperaktivitu u dětí s ADHD. Další studie potvrzují souvislost mezi nedostatkem některých mikronutrientů a chováním u dětí. Jde o zmíněné železo, zinek a podobně.

Omega-3 mastné kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny jsou velmi důležitou součástí, která se podílí na optimálním fungování srdce, mozku a nervové soustavy. Některé studie na základě klinických a biochemických výsledků naznačují, že nedostatek polynenasycených mastných kyselin (PUFA) v organismu může souviset s příznaky ADHD. V této studii se prokázalo, že děti a dospívající s ADHD mají významně nižší plazmatické a krevní koncentrace polynenasycených mastných kyselin, zejména však nižší hladiny omega-3 mastných kyselin. V závěru studie ale autor uvádí, že suplementace polynenasycenými kyselinami nepřináší významné výsledky, a jsou proto třeba další výzkumy. Na druhou stranu existuje množství studií, jejichž závěrem je, že suplementace přináší mírné, ale významné výsledky ve snižování symptomů ADHD. Polynenasycené mastné kyseliny jsou významnou složkou naší stravy, která by neměla v jídelníčku chybět kvůli snižování rizika srdečně-cévních onemocnění a zlepšování funkce mozku. Kvalitním zdrojem polynenasycených mastných kyselin jsou kromě tučnějších ryb a vnitřností i kvalitní ořechová másla.

Doporučení na závěr

Stanovit jednu konkrétní dietu nebo stravovací přístup u poruchy ADHD je velmi náročné. Studie nám nenabízejí jednoznačné závěry a je třeba počkat na další odborné publikace a informace v této oblasti. Organismus každého jedince navíc reaguje na zmíněné složky stravy odlišně. Člověk trpící ADHD by však měl přijímat vyvážená jídla, která se skládají zejména z celistvých potravin. Ve složení jednotlivých jídel je důležité dbát na komplexní sacharidy, polynenasycené kyseliny omega-3 a dostatečné množství bílkovin. Naopak je lepší vyhýbat se různým přídatným látkám v potravinách. Zdravý životní styl v podobě kvalitního stravování a fyzické aktivity prospívá všem bez ohledu na to, zda člověk trpí nějakou poruchou. Ostatně to potvrzuje i tato studie, která se zaměřila na vliv fyzického tréninku u jedinců trpících ADHD. Kromě dalších benefitů cvičení se při fyzické aktivitě a pohybu zvyšují hodnoty dopaminu, jehož nedostatek je s touto poruchou často spojován. Inspiraci na vyvážená jídla, která mohou mít pozitivní vliv na chování a lepší fungování mozku, najdete na blogu a v následujících receptech:

Ranní blesk

Kuřecí s mandlovo-sezamovou omáčkou

Zeleninové kari s kurkumou

Shrnutí na závěr

• Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD – Attention deficit hyperactivity disorder) je lehká mozková dysfunkce, která se řadí mezi neurovývojové poruchy.
• Příznaky ADHD lze rozdělit do dvou skupin behaviorálních problémů, a to nepozornost a hyperaktivita a impulzivita.
• ADHD se rozvíjí od dětství a přetrvává až do dospělosti, takže je nepravděpodobné, že by se vyvinula až u dospělého člověka.
• Potraviny mohou ovlivňovat chování, je tedy pravděpodobné, že ovlivňují i projevy spojené s ADHD.
• Stanovit jednu konkrétní dietu nebo stravovací přístup u poruchy ADHD je velmi náročné, jelikož studie nám nenabízejí jednoznačné závěry.

Podívej se i na kategorii Powerlogy bez cukru. Změny pocítíš v běžném dni.

Zdroj obrázků: Unsplash, Pixabay