Vitamin C (kyselina L-askorbová) je ve vodě rozpustný vitamin, který člověk přijímá stravou, hlavně z ovoce a zeleniny. Člověk si vitamin C nedokáže vytvořit, protože během evoluce ztratil funkční enzym L-gulonolaktonoxidázu, poslední enzym jeho biosyntézy. V těle působí jako kofaktor enzymových reakcí a je součástí antioxidační sítě organismu.[1][2][3]
Ve zkratce
- Vitamin C je ve vodě rozpustný vitamin, který si člověk nedokáže vytvořit a přijímá ho stravou, hlavně z ovoce a zeleniny.
- EFSA stanovila populační referenční příjem vitaminu C 110 mg denně pro muže a 95 mg denně pro ženy.
- Podle databáze USDA obsahuje 100 g syrové aceroly 1 680 mg vitaminu C, černý rybíz 181 mg a červená paprika 128 mg.
- Přehled Cochrane z roku 2013 uvádí, že pravidelné užívání nesnížilo výskyt nachlazení v běžné populaci; trvání nachlazení bylo při něm u dospělých kratší o 8 %.
- Údaje nepostačují ke stanovení tolerovatelného horního limitu příjmu; při 3 až 4 g denně se mohou objevit trávicí potíže.
Kyselina askorbová: funkce, vstřebávání a kurděje
Vitamin C je podle EFSA kofaktorem enzymových reakcí, které katalyzují monooxygenázy, dioxygenázy a oxygenázy se smíšenou funkcí. Uplatňuje se při biosyntéze kolagenu, je nezbytný pro syntézu karnitinu a katecholaminů a podílí se na přeměně cholesterolu na žlučové kyseliny. Ve vodném prostředí zachycuje reaktivní formy kyslíku a dusíku.[3]
Patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě. Tím se liší například od vitaminu D, jehož formy D2 a D3 jsou rozpustné v tucích.[1][3]
Při příjmu přibližně 100 mg denně se v trávicím traktu vstřebá asi 80 %. Krevní plazma jej přenáší jako volný anion askorbát do všech tkání. Vstřebávání zajišťuje hlavně sodíkově závislý přenašeč SVCT-1, který se rychle nasytí, a vstřebávání z jedné dávky je proto poměrně omezené, přestože malá množství se vstřebávají dobře.[3][4]
Vstřebávání závisí na dávce. Ve studii se 7 zdravými dobrovolníky hospitalizovanými 4 až 6 měsíců se hodnotilo sedm denních dávek od 30 do 2 500 mg; jednorázová dávka 200 mg se vstřebala úplně. Při jednorázových dávkách od 500 mg se podíl vstřebaného vitaminu snižoval a vstřebané množství se vyloučilo močí; plazma se úplně nasytila při 1 000 mg denně. Podle EFSA dosahuje koncentrace v plazmě plató 70 až 80 µmol/l, které se udrží jen při dlouhodobém příjmu nad 200 mg denně.[5][3]
Stav zásobení hodnotí EFSA podle koncentrace askorbátu v krevní plazmě; hodnota 50 µmol/l odpovídá dostatečnému stavu. Kurděje (skorbut) se projevují příznaky poškození pojivové tkáně. U dospělých vznikají při koncentraci pod 10 µmol/l a zásobě v těle pod 300 mg a podle EFSA jim zabrání příjem 10 mg vitaminu C denně.[3]
Obsah vitaminu C v potravinách: acerola, rybíz a paprika
Hlavním zdrojem vitaminu C u dospělých jsou ovoce, zelenina, jejich šťávy a brambory. Průměrný příjem ze samotné stravy je v evropských zemích 69 až 130 mg denně u mužů a 65 až 138 mg denně u žen.[3]
Databáze USDA FoodData Central uvádí ve 100 g syrové potraviny 1 680 mg vitaminu C pro aceroly, 228 mg pro guavu, 181 mg pro černý rybíz a 128 mg pro červenou papriku.[6]
| Potravina (syrová) | Vitamin C (mg na 100 g) | % NRV na 100 g |
|---|---|---|
| acerola | 1 680 | 2 100 % |
| guava | 228 | 285 % |
| černý rybíz | 181 | 226 % |
| červená paprika | 128 | 160 % |
| kiwi, zelené | 92,7 | 116 % |
| brokolice | 89,2 | 112 % |
| jahody | 58,8 | 74 % |
| pomeranč | 53,2 | 67 % |
| citron bez slupky | 53,0 | 66 % |
| brambory se slupkou | 19,7 | 25 % |
Referenční příjem EFSA a vyšší potřeba kuřáků
EFSA odvodila průměrnou potřebu (AR) z příjmu, který vyrovná metabolické ztráty vitaminu C a udrží koncentraci v plazmě nalačno kolem 50 µmol/l. Pro muže je AR 90 mg denně a populační referenční příjem (PRI) 110 mg denně. Pro ženy byla AR odvozena přepočtem podle tělesné hmotnosti na 80 mg denně a PRI na 95 mg denně.[3]
Pro děti a dospívající se PRI pohybuje od 20 mg denně ve věku 1 až 3 roky po 100 mg u chlapců a 90 mg u dívek ve věku 15 až 17 let.[3]
| Skupina | PRI (mg denně) |
|---|---|
| muži | 110 |
| ženy | 95 |
| těhotné ženy | 105 |
| ženy výhradně kojící, prvních 6 měsíců | 155 |
| kojenci 7 až 11 měsíců | 20 |
| děti 1 až 3 roky | 20 |
| chlapci 15 až 17 let | 100 |
| dívky 15 až 17 let | 90 |
Několik studií zjistilo u kuřáků nižší hladinu vitaminu C a častější nedostatek než u nekuřáků. Rozdíl přetrvával i po zohlednění stravy a v jedné studii byl obrat vitaminu C u kuřáků vyšší o více než 40 %.[4]
Některé mezinárodní regulační autority proto kuřákům doporučují navíc 20 až 80 mg denně. Autoři přehledu považují tyto přídavky za pravděpodobně nedostatečné. Po ukončení kouření hladina vitaminu C stoupá.[4]
Patnáct povolených zdravotních tvrzení o vitaminu C
Nařízení (EU) č. 432/2012 uvádí pro vitamin C patnáct povolených zdravotních tvrzení; jejich oficiální české znění obsahuje tabulka. Čtrnáct z nich smí být použito pouze u potravin, které jsou přinejmenším zdrojem vitaminu C podle přílohy nařízení (ES) č. 1924/2006.[8]
Příloha nařízení (ES) č. 1924/2006 povoluje tvrzení, že potravina je zdrojem vitaminu, pokud obsahuje alespoň významné množství. Příloha XIII nařízení (EU) č. 1169/2011 uvádí pro vitamin C NRV 80 mg. Za významné množství se zpravidla považuje 15 % NRV ve 100 g nebo 100 ml. Pro vitamin C to je 12 mg (přepočet: 0,15 × 80).[9][7]
Tvrzení o imunitním systému během intenzivního fyzického výkonu má zvláštní podmínku. Potravina musí poskytovat přívod 200 mg vitaminu C denně a spotřebitel musí být informován, že příznivého účinku se dosáhne při přívodu 200 mg denně navíc k doporučenému dennímu přívodu. Tvrzení o vstřebávání železa se opírá o stanovisko EFSA 2009;7(9):1226; registr EU u něj ve sloupci vztahu ke zdraví uvádí vstřebávání nehemového železa. Tvrzení, že vitamin C je nezbytný pro udržení energie a celkové vitality, vede registr jako nepovolené.[8][10]
| Tvrzení | Podmínka použití |
|---|---|
| Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci chrupavek | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci dásní | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci zubů | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normálnímu energetickému metabolismu | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normální činnosti nervové soustavy | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normální psychické činnosti | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k udržení normální funkce imunitního systému během intenzivního fyzického výkonu a po něm | přívod 200 mg vitaminu C denně z potraviny; informace, že příznivého účinku se dosáhne při přívodu 200 mg denně navíc k doporučenému dennímu přívodu |
| Vitamin C přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C přispívá k regeneraci redukované formy vitaminu E | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
| Vitamin C zvyšuje vstřebávání železa | potravina přinejmenším zdrojem vitaminu C |
Askorbáty a liposomální forma vitaminu C
Doplňky stravy s vitaminem C obsahují kyselinu L-askorbovou nebo její soli, askorbáty. Ve studii u lidí se vstřebávání přípravku s askorbátem vápenatým od kyseliny askorbové významně nelišilo; lidé citliví na kyselé potraviny jej snášeli lépe.[1]
Syntetický vitamin C a vitamin C z potravin jsou chemicky totožné. Ovoce a zelenina ale obsahují i další vitaminy, minerální látky, vlákninu a fytochemikálie, které mohou vstřebávání ovlivnit. Z těchto látek se dosud zkoumaly hlavně interakce s bioflavonoidy. Všechny studie u lidí, které porovnávaly ustálený stav, nezjistily rozdíl mezi syntetickým a přírodním vitaminem C.[1]
Liposomální vitamin C je vitamin uzavřený v lipidových obalech. Přehled z roku 2025 zařadil 10 studií, které porovnávaly liposomální a neliposomální formu; sedm z nich mělo randomizovaný zkřížený design. Studie byly malé, od 5 do 27 účastníků.[2]
Devět studií zjistilo vyšší biologickou dostupnost liposomální formy: podle souhrnu přehledu byla maximální koncentrace v plazmě 1,2 až 5,4krát a plocha pod křivkou 1,3 až 7,2krát vyšší. V tabulce přehledu uvádí jedna studie s 8 muži a dávkou 150 mg 5,6násobek maximální koncentrace a 5,9násobek plochy pod křivkou. Účastníci této studie měli na začátku velmi nízkou hladinu vitaminu C; podle autorky může výchozí stav vysvětlovat část rozdílů mezi studiemi. Žádná studie nesledovala vylučování askorbátu a vliv na biologické ukazatele hodnotily jen dvě. Všechny studie měly průmyslové financování nebo autory zaměstnané ve firmách. Ve starší ze dvou studií, které sledovaly biologické účinky, poskytly obě formy srovnatelnou ochranu před oxidací lipidů. V novější se přibližně o 50 % vyšší vstřebání liposomální formy neprojevilo lepší ochranou buněk ani nukleových kyselin před oxidací. Klinický význam malých procentuálních rozdílů v této studii autorka přehledu označuje za nejistý a pravděpodobně minimální.[2]
Nachlazení: přehled Cochrane z roku 2013
Systematický přehled Cochrane z roku 2013 hodnotil pravidelné denní užívání vitaminu C i jeho užití po nástupu příznaků nachlazení; zahrnul jen placebem kontrolované studie s dávkou alespoň 0,2 g denně. Výskyt nachlazení při pravidelném užívání hodnotilo 29 srovnání s 11 306 účastníky. Ve studiích s běžnou populací (10 708 účastníků) byl společný poměr rizika 0,97 (95% interval spolehlivosti 0,94 až 1,00). V pěti studiích s 598 maratonci, lyžaři a vojáky na cvičení v subarktických podmínkách byl poměr rizika 0,48 (95% interval spolehlivosti 0,35 až 0,64).[11]
Trvání nachlazení hodnotilo 31 srovnání s 9 745 epizodami. Při pravidelném užívání bylo u dospělých kratší o 8 % (95% interval spolehlivosti 3 až 12 %) a u dětí o 14 % (7 až 21 %). Pravidelné užívání zmírnilo také závažnost nachlazení. V sedmi terapeutických srovnáních s 3 249 epizodami se konzistentní vliv na trvání ani závažnost nachlazení nezjistil.[11]
Autoři uzavírají, že protože pravidelné užívání nesnížilo výskyt nachlazení v běžné populaci, rutinní užívání vitaminu C není opodstatněné; vitamin C může být přesto užitečný pro lidi vystavené krátkým obdobím intenzivní fyzické zátěže. Vzhledem ke konzistentnímu vlivu pravidelného užívání na trvání a závažnost nachlazení, nízké ceně a bezpečnosti považují za vhodné, aby si lidé s nachlazením individuálně ověřili, zda má pro ně vitamin C užitý po nástupu příznaků přínos. Další terapeutické randomizované studie považují za potřebné.[11]
Vysoké dávky: trávicí potíže, oxalát a ledvinové kameny
EFSA ve stanovisku z roku 2004 uvádí, že podle omezených dostupných údajů má vitamin C nízkou akutní toxicitu a nežádoucími účinky se specificky zabývalo jen málo kontrolovaných studií. Z nepříznivých projevů vysokého příjmu je podle EFSA jasněji definována než ostatní akutní nesnášenlivost v trávicím traktu: nadýmání, plynatost, průjem a přechodná kolika. Doplňkové dávky do přibližně 1 g denně k běžné stravě se podle dostupných údajů s trávicími potížemi nespojují; při 3 až 4 g denně se mohou objevit.[12]
Údaje nepostačují ke stanovení tolerovatelného horního limitu příjmu (UL). Bezpečnost dlouhodobého užívání vysokých dávek nebyla systematicky posouzena.[12]
Ve studii se 7 dobrovolníky stouplo při 1 000 mg vitaminu C denně vylučování oxalátu a urátu močí ve srovnání s nižšími dávkami. EFSA uvádí nejistotu, zda vysoký příjem zvyšuje vylučování oxalátu, a tím riziko ledvinových kamenů. Při obvyklém příjmu 1,5 g denně se zvýšené riziko nezjistilo.[5][12]
Prospektivní analýza tří amerických kohort zahrnula 156 735 žen a 40 536 mužů. U žen celkový příjem vitaminu C s rizikem nesouvisel. U mužů byl při celkovém příjmu od 1 000 mg denně poměr rizik (hazard ratio) 1,43 (95% interval spolehlivosti 1,15 až 1,79) oproti příjmu pod 90 mg. U doplňků od 1 000 mg denně byl u mužů poměr rizik 1,19 (95% interval spolehlivosti 1,01 až 1,40) oproti neužívání doplňků. Vitamin C ze stravy s rizikem nesouvisel u mužů ani u žen, ale jen málo účastníků mělo ze stravy více než 700 mg denně. Jde o observační kohortovou analýzu, která zjišťuje souvislost, nikoli příčinu. Příjem se zjišťoval dotazníky a složení kamenů nebylo známo u všech případů.[13]
Související produkty
Přehled produktů v kategorii: Vitamin C.
Zdroje
- Carr AC, Vissers MCM (2013). Synthetic or Food-Derived Vitamin C: Are They Equally Bioavailable? Nutrients 5(11):4284. https://doi.org/10.3390/nu5114284
- Carr AC (2025). Do Liposomal Vitamin C Formulations Have Improved Bioavailability? A Scoping Review Identifying Future Research Directions. Basic Clin Pharmacol Toxicol 137(1):e70067. https://doi.org/10.1111/bcpt.70067
- EFSA (2017). Dietary Reference Values for nutrients: Summary report (kapitola 5.11 Vitamin C, shrnutí stanoviska EFSA Journal 2013;11(11):3418). EFSA Supporting Publication 2017:e15121. https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/2017_09_DRVs_summary_report.pdf
- Carr AC, Rowe S (2020). Factors Affecting Vitamin C Status and Prevalence of Deficiency: A Global Health Perspective. Nutrients 12(7):1963. https://doi.org/10.3390/nu12071963
- Levine M, Conry-Cantilena C, Wang Y et al. (1996). Vitamin C pharmacokinetics in healthy volunteers: evidence for a recommended dietary allowance. Proc Natl Acad Sci U S A 93(8):3704. https://doi.org/10.1073/pnas.93.8.3704
- U.S. Department of Agriculture (2019). FoodData Central, SR Legacy: Acerola raw (171686); Guavas common raw (173044); Currants european black raw (173963); Peppers sweet red raw (170108); Kiwifruit green raw (168153); Broccoli raw (170379); Strawberries raw (167762); Oranges raw (169097); Lemons raw without peel (167746); Potatoes flesh and skin raw (170026). USDA Agricultural Research Service. https://fdc.nal.usda.gov/
- Evropský parlament a Rada (2011). Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, příloha XIII část A a článek 53. Úřední věstník EU L 304. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32011R1169
- Evropská komise (2012). Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (konsolidované znění ze dne 20. 8. 2025), příloha, řádky Vitamin C. Úřední věstník EU L 136. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02012R0432-20250820
- Evropský parlament a Rada (2006). Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, příloha (tvrzení ZDROJ a S VYSOKÝM OBSAHEM vitaminů). Úřední věstník EU L 404. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32006R1924
- Evropská komise (2012). EU Register on nutrition and health claims (nařízení (EU) č. 432/2012). Food and Feed Information Portal. https://ec.europa.eu/food/food-feed-portal/backend/claims/files/euregister.pdf
- Hemilä H, Chalker E (2013). Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database Syst Rev 2013;(1):CD000980. https://doi.org/10.1002/14651858.CD000980.pub4
- EFSA, Scientific Committee on Food (2006). Tolerable upper intake levels for vitamins and minerals (kapitola Vitamin C, stanovisko panelu NDA přijaté 28. 4. 2004). EFSA. https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/efsa_rep/blobserver_assets/ndatolerableuil.pdf
- Ferraro PM, Curhan GC, Gambaro G, Taylor EN (2016). Total, Dietary, and Supplemental Vitamin C Intake and Risk of Incident Kidney Stones. Am J Kidney Dis 67(3):400. https://doi.org/10.1053/j.ajkd.2015.09.005
