Zinek je esenciální stopový prvek ze skupiny minerálních látek, který člověk přijímá stravou. V biologických systémech se vyskytuje jako iont Zn2+ a je přítomen ve všech tkáních a tělesných tekutinách; tělo dospělého obsahuje 2 až 4 g zinku. Má katalytickou úlohu ve všech šesti třídách enzymů.[1][2][3]
Ve zkratce
- Zinek je esenciální stopový prvek; EFSA uvádí jako bohaté zdroje zinku maso, luštěniny, vejce, ryby, obiloviny a výrobky z nich.
- Populační referenční příjem podle EFSA závisí na příjmu fytátu: 7,5 až 12,7 mg denně pro ženy a 9,4 až 16,3 mg denně pro muže.
- Při pravidelném užívání se podle přehledu Cochrane z roku 2024 riziko nachlazení může snížit jen málo nebo vůbec, při nízké jistotě důkazů.
- Při užívání během nachlazení může být jeho trvání kratší o 2,37 dne, výsledky studií se ale velmi lišily a nezávažné nežádoucí příhody byly pravděpodobně častější.
- Vědecký výbor pro potraviny stanovil horní limit 25 mg zinku denně pro dospělé; vysoké dávky mohou podle práce z roku 2015 způsobit nedostatek mědi.
Zinkové prsty, vstřebávání a nedostatek zinku
Podle EFSA lidský transkriptom obsahuje 2 500 proteinů se zinkovými prsty. Tyto proteiny se podílejí na řízení přepisu a překladu genetické informace a na přenosu signálů v buňce. Podle přehledu z roku 2020 se na zinek pravděpodobně váže přibližně 2 800 lidských bílkovin.[3][1]
Většina zinku ze stravy se vstřebává v horní části tenkého střeva. Většina zinku v těle se nachází ve svalech a kostech a tělo nemá žádné identifikované hlavní zásobní místo. Při nadměrném příjmu se vstřebávání snižuje a vylučování zinku zvyšuje.[3][2]
Stav zásobení zinkem podle EFSA nelze pro stanovení referenčních hodnot určit z koncentrace zinku v plazmě ani z jiných biomarkerů. Klinicky definovaný nedostatek zinku je u lidí vzácný. Pozoroval se při úplné parenterální výživě, při užívání penicilaminu a u dědičné poruchy acrodermatitis enteropathica. Mezi jeho hlavní klinické projevy patří zpomalený růst, opožděné pohlavní dospívání, průjem, zvýšená náchylnost k infekcím, zánět kůže, změny chování a vypadávání vlasů.[3][2]
Obsah zinku v potravinách: ústřice, semena a maso
EFSA uvádí jako bohaté zdroje zinku maso, luštěniny, vejce, ryby, obiloviny a výrobky z nich. Podle 12 průzkumů stravování v devíti zemích EU byl průměrný příjem dospělých 8,0 až 14,0 mg denně. Hlavními skupinami potravin v tomto příjmu byly maso a masné výrobky, obiloviny a výrobky z nich a mléko a mléčné výrobky.[3]
Databáze USDA FoodData Central uvádí ve 100 g 39,3 mg zinku pro syrové divoké ústřice, 9,9 mg pro loupaná konopná semínka, 7,81 mg pro sušená dýňová semínka a 5,78 mg pro syrové kešu ořechy.[4]
| Potravina | Zinek (mg na 100 g) | % NRV na 100 g |
|---|---|---|
| ústřice, divoké, syrové | 39,3 | 393 % |
| konopná semínka, loupaná | 9,9 | 99 % |
| dýňová semínka, sušená | 7,81 | 78 % |
| kešu ořechy, syrové | 5,78 | 58 % |
| hovězí maso, mleté, 7 % tuku, syrové | 4,97 | 50 % |
| ovesné vločky, suché | 3,64 | 36 % |
| sýr čedar | 3,64 | 36 % |
| čočka, syrová | 3,27 | 33 % |
| cizrna, vařená | 1,53 | 15 % |
| vejce, syrové | 1,29 | 13 % |
| čočka, vařená | 1,27 | 13 % |
Fytáty, potřeba podle EFSA a horní hranice 25 mg
Fytát je přirozená složka rostlin, která výrazně omezuje dostupnost zinku ve střevě a považuje se za hlavní inhibitor jeho vstřebávání ze stravy. Rostlinná strava obsahuje zpravidla více fytátu než smíšená strava, a proto poskytuje méně dostupného zinku než strava s masem. Změny ve vstřebávání se pozorují od molárního poměru fytátu k zinku 5. Podíl vstřebaného zinku klesá z 21 % bez fytátu na 11 až 16 % při poměru 5 až 15 a na 4 až 11 % při poměru nad 15.[1]
Fytázy obsažené v rostlinách, především v obilovinách, se mohou aktivovat při fermentaci a zpracování potravin, což zvyšuje vstřebávání zinku. Příjem bílkovin pozitivně koreluje se vstřebáváním zinku a vstřebávání je vyšší v přítomnosti živočišných bílkovin než rostlinných. Podle autorů přehledu se tento příznivý vliv v literatuře připisuje tomu, že samotné množství bílkovin tlumí nepříznivý účinek fytátu, a nikoli jejich živočišnému původu.[1]
Průměrná potřeba (AR) a populační referenční příjem (PRI) se uvádějí pro příjem fytátu 300, 600, 900 a 1 200 mg denně, což pokrývá rozsah průměrného příjmu fytátu v evropské populaci. AR je 6,2 až 10,2 mg denně pro ženy s referenční hmotností 58,5 kg a 7,5 až 12,7 mg denně pro muže s hmotností 68,1 kg.[3]
| Příjem fytátu (mg denně) | PRI muži (mg denně) | PRI ženy (mg denně) |
|---|---|---|
| 300 | 9,4 | 7,5 |
| 600 | 11,7 | 9,3 |
| 900 | 14,0 | 11,0 |
| 1 200 | 16,3 | 12,7 |
Pro kojence od 7 měsíců a pro děti EFSA předpokládala vstřebávání zinku ze smíšené stravy 30 %. Jejich PRI se pohybuje od 2,9 do 14,2 mg denně. Těhotným ženám se k PRI připočítává 1,6 mg denně a kojícím ženám 2,9 mg denně.[3]
Tolerovatelný horní limit příjmu (UL) zinku stanovil Vědecký výbor pro potraviny (SCF) na 25 mg denně pro dospělé. Vycházel z hodnoty 50 mg denně, při které se nezjistily nepříznivé změny ukazatelů stavu mědi. Tuto hodnotu vydělil faktorem nejistoty 2 kvůli malému počtu účastníků a krátkému trvání studií. Stejný UL platí pro těhotné a kojící ženy. Průměrný příjem dospělých i dětí v EU byl podle SCF (2002) pod UL. 97,5. percentil celkového příjmu se ve všech věkových skupinách blížil UL, což výbor nepovažoval za důvod k obavám.[2]
| Skupina | UL (mg denně) |
|---|---|
| děti 1 až 3 roky | 7 |
| děti 4 až 6 let | 10 |
| děti 7 až 10 let | 13 |
| dospívající 11 až 14 let | 18 |
| dospívající 15 až 17 let | 22 |
| dospělí včetně těhotných a kojících žen | 25 |
Osmnáct povolených zdravotních tvrzení o zinku
Nařízení (EU) č. 432/2012 uvádí pro zinek osmnáct povolených zdravotních tvrzení; jejich oficiální české znění obsahuje tabulka. Všechna smí být použita pouze u potravin, které jsou přinejmenším zdrojem zinku podle přílohy nařízení (ES) č. 1924/2006.[6]
Příloha nařízení (ES) č. 1924/2006 povoluje tvrzení, že potravina je zdrojem minerální látky, pokud obsahuje alespoň významné množství. Příloha XIII nařízení (EU) č. 1169/2011 uvádí pro zinek NRV 10 mg. Za významné množství se zpravidla považuje 15 % NRV ve 100 g nebo 100 ml. Pro zinek to je 1,5 mg ve 100 g (přepočet: 0,15 × 10 mg).[7][5]
Stejná příloha uvádí NRV i pro další živiny, například 375 mg pro hořčík, 80 mg pro vitamin C, 14 mg pro železo a 1 mg pro měď.[5]
| Tvrzení | Podmínka použití |
|---|---|
| Zinek přispívá k normálnímu metabolismu kyselin a zásad | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normálnímu metabolismu sacharidů | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normální syntéze DNA | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normální plodnosti a reprodukci | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normálnímu metabolismu makroživin | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normálnímu metabolismu mastných kyselin | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normálnímu metabolismu vitaminu A | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normální syntéze bílkovin | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k udržení normálního stavu kostí | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k udržení normálního stavu vlasů | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k udržení normálního stavu nehtů | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k udržení normálního stavu pokožky | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k udržení normální hladiny testosteronu v krvi | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k udržení normálního stavu zraku | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k normální funkci imunitního systému | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
| Zinek se podílí na procesu dělení buněk | potravina přinejmenším zdrojem zinku |
Vstřebávání forem zinku: citrát, glukonát, oxid, pikolinát a bisglycinát
Doplňky stravy se zinkem obsahují zinek ve formě solí nebo komplexů. SCF v roce 2002 uvádí octan, chlorid, citrát, glukonát, laktát, oxid, uhličitan a síran zinečnatý mezi látkami, které se mohou používat v doplňcích stravy. Právní předpis o doplňcích stravy se tehdy teprve připravoval. Chemické formy minerálních látek, které se mohou používat v doplňcích stravy, dnes uvádí příloha II směrnice 2002/46/ES v platném znění.[2][8]
Podíl vstřebaného zinku ze stravy je u lidí zpravidla 16 až 50 % a s rostoucím příjmem klesá. Vstřebávání ovlivňuje i forma podání: z vodného roztoku se vstřebá více zinku než ze stejného množství v jídle.[1]
V randomizované zkřížené studii s 15 zdravými dospělými se porovnávaly doplňky s 10 mg zinku podané bez jídla. Medián podílu vstřebaného zinku byl 61,3 % pro citrát, 60,9 % pro glukonát a 49,9 % pro oxid. Rozdíl mezi citrátem a glukonátem nebyl významný, oxid se vstřebával významně méně.[9]
Studie z roku 1987 s 15 dobrovolníky porovnávala pikolinát, citrát a glukonát zinku v dávce 50 mg zinku denně s placebem, každý po dobu čtyř týdnů. Studie měřila koncentraci zinku ve vlasech, moči, erytrocytech a séru před každým obdobím a po něm, tedy nepřímé ukazatele, nikoli přímo podíl vstřebaného zinku. Při pikolinátu stoupla koncentrace zinku ve vlasech, moči a erytrocytech; při glukonátu, citrátu a placebu se tyto ukazatele významně nezměnily. Dávka 50 mg denně je dvojnásobkem UL (přepočet).[10][2]
V randomizované zkřížené studii s 12 ženami, která měřila koncentraci zinku v séru po jednorázové dávce 15 mg, měl bisglycinát zinku o 43,4 % vyšší biologickou dostupnost než glukonát. Údaje o pikolinátu a bisglycinátu tedy pocházejí z jednotlivých studií s 15 a 12 účastníky.[11][10]
Zinkové pastilky a nachlazení: přehled Cochrane z roku 2024
Systematický přehled Cochrane z roku 2024 zahrnul randomizované studie, které porovnávaly jakoukoli formu zinku s placebem. Šlo o 34 studií s 8 526 účastníky; 15 hodnotilo pravidelné užívání před onemocněním a 19 užívání během nachlazení. Polovina studií (17 z 34) používala pastilky s octanem, glukonátem nebo orotátem zinku. Většina studií měla nejasné nebo vysoké riziko zkreslení alespoň v jedné oblasti.[12]
Při pravidelném užívání se riziko nachlazení oproti placebu může snížit jen málo nebo vůbec. Poměr rizika byl 0,93 (95% interval spolehlivosti 0,85 až 1,01; 9 studií, 1 449 účastníků; nízká jistota důkazů). Pokud nachlazení při pravidelném užívání vzniklo, jeho trvání se pravděpodobně téměř nelišilo: průměrný rozdíl byl 0,63 dne (95% interval spolehlivosti od zkrácení o 1,29 dne po prodloužení o 0,04 dne; 3 studie, 740 účastníků; střední jistota důkazů). Při užívání během nachlazení může být průměrné trvání kratší o 2,37 dne (95% interval spolehlivosti 0,53 až 4,21 dne; 8 studií, 972 účastníků; nízká jistota důkazů). Výsledky jednotlivých studií se ale velmi lišily (heterogenita I² 97 %). Zda užívání během nachlazení snižuje podíl lidí, kteří jsou na konci sledování ještě nemocní, je nejisté (velmi nízká jistota důkazů). Nezávažné nežádoucí příhody byly při tomto užívání pravděpodobně častější: poměr rizika 1,34 (95% interval spolehlivosti 1,15 až 1,55; 16 studií, 2 084 účastníků; střední jistota důkazů).[12]
Autoři uzavírají, že zinek může mít malý nebo žádný vliv na výskyt nachlazení, ale může zkrátit trvání probíhajícího nachlazení, přičemž přibývá nezávažných nežádoucích příhod. Upozorňují na velké rozdíly v intervencích a sledovaných ukazatelích mezi studiemi a na neúplné údaje, které je třeba zohlednit při vyvozování závěrů.[12]
Nadbytek zinku, nedostatek mědi a vliv železa
Akutní otrava zinkem se projevuje nevolností, zvracením, bolestí v nadbřišku, křečemi v břiše a průjmem. Dávka vyvolávající zvracení se odhaduje na 225 až 450 mg zinku. Dlouhodobý příjem doplňků s 50 až 300 mg zinku denně se spojoval s biochemickými a fyziologickými změnami. Patří k nim nízká hladina mědi v krvi, úbytek bílých krvinek a sideroblastová anémie.[2]
Nadbytek zinku se podle přehledu z roku 2020 spojuje především s narušenou rovnováhou mědi. Měď vstřebávání zinku neovlivňuje, zatímco dávky zinku nad fyziologickou úroveň vstřebávání mědi ve střevě výrazně zhoršují. Podle práce z roku 2015 může zinek ve vysokých dávkách způsobit nedostatek mědi. Ten často zůstává nerozpoznán a vede k anémii, neutropenii a nevratným neurologickým příznakům.[1][13]
Autoři této práce zpětně prošli zdravotnickou dokumentaci 70 pacientů, kterým byl zinek předepsán. U 62 % byly předepsané dávky dostatečné k vyvolání nedostatku mědi. U 9 % se objevila nevysvětlená anémie a u 7 % neurologické příznaky typické pro nedostatek mědi. Měď v plazmě se měřila jen u dvou z těchto pacientů, takže nedostatek mědi nebyl ve většině případů laboratorně ověřen. Autoři uzavírají, že u významné menšiny pacientů s vysokými dávkami zinku pravděpodobně vzniká iatrogenní nedostatek mědi.[13]
Hemové i anorganické železo snižovalo vstřebávání zinku ve více studiích in vivo. Pokles byl výraznější při podání železa ve vodném roztoku než s jídlem.[1]
Související produkty
Přehled produktů v kategorii: Zinek.
Zdroje
- Maares M, Haase H (2020). A Guide to Human Zinc Absorption: General Overview and Recent Advances of In Vitro Intestinal Models. Nutrients 12(3):762. https://doi.org/10.3390/nu12030762
- EFSA, Scientific Committee on Food (2006). Tolerable upper intake levels for vitamins and minerals (kapitola Zinc, stanovisko SCF z 5. 3. 2002). EFSA. https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/efsa_rep/blobserver_assets/ndatolerableuil.pdf
- EFSA (2017). Dietary Reference Values for nutrients: Summary report (kapitola 4.13 Zinc a tabulky 5 a 7, shrnutí stanoviska EFSA Journal 2014;12(10):3844). EFSA Supporting Publication 2017:e15121. https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/2017_09_DRVs_summary_report.pdf
- U.S. Department of Agriculture (2019). FoodData Central, SR Legacy: Oyster eastern wild raw (171978); Hemp seed hulled (170148); Pumpkin and squash seed kernels dried (170556); Cashew nuts raw (170162); Beef ground 93% lean raw (173110); Oats regular and quick dry (173904); Cheese cheddar (173414); Lentils raw (172420); Lentils cooked boiled (172421); Chickpeas cooked boiled (173757); Egg whole raw (171287). USDA Agricultural Research Service. https://fdc.nal.usda.gov/
- Evropský parlament a Rada (2011). Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, příloha XIII část A a článek 53. Úřední věstník EU L 304. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32011R1169
- Evropská komise (2012). Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (konsolidované znění ze dne 20. 8. 2025), příloha, řádky Zinek. Úřední věstník EU L 136. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02012R0432-20250820
- Evropský parlament a Rada (2006). Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, příloha (tvrzení ZDROJ a S VYSOKÝM OBSAHEM vitaminů). Úřední věstník EU L 404. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32006R1924
- EFSA NDA Panel (2023). Scientific opinion on the tolerable upper intake level for vitamin D, including the derivation of a conversion factor for calcidiol monohydrate. EFSA Journal 21(8):8145. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2023.8145
- Wegmüller R, Tay F, Zeder C, Brnic M, Hurrell RF (2014). Zinc absorption by young adults from supplemental zinc citrate is comparable with that from zinc gluconate and higher than from zinc oxide. J Nutr 144(2):132. https://doi.org/10.3945/jn.113.181487
- Barrie SA, Wright JV, Pizzorno JE, Kutter E, Barron PC (1987). Comparative absorption of zinc picolinate, zinc citrate and zinc gluconate in humans. Agents Actions 21(1-2):223. https://doi.org/10.1007/BF01974946
- Gandia P, Bour D, Maurette JM et al. (2007). A bioavailability study comparing two oral formulations containing zinc (Zn bis-glycinate vs. Zn gluconate) after a single administration to twelve healthy female volunteers. Int J Vitam Nutr Res 77(4):243. https://doi.org/10.1024/0300-9831.77.4.243
- Nault D, Machingo TA, Shipper AG et al. (2024). Zinc for prevention and treatment of the common cold. Cochrane Database Syst Rev 2024;5(5):CD014914. https://doi.org/10.1002/14651858.CD014914.pub2
- Duncan A, Yacoubian C, Watson N, Morrison I (2015). The risk of copper deficiency in patients prescribed zinc supplements. J Clin Pathol 68(9):723. https://doi.org/10.1136/jclinpath-2014-202837
